1. Autor odborného textu: Barbora Majerová (358297)
Vymezení pojmu vývojová dysfázie a jeho zařazení do logopedického
systému
Pro zpřesnění interpretace pojmu „vývojová dysfázie“ je zapotřebí si uvědomit, jaké
je postavení tohoto termínu v komplexním logopedickém terminologickém systému.
Pro objasnění jakékoli poruchy vztahující se k řeči, bychom se nejdříve měli dokázat
orientovat v terminologii, která je této dané problematice nadřazená. Pojem komunikace
(z lat. communicatio) lze chápat ve významu spojování, sdělování, ale také přenos,
společenství, participace (Klenková, J., 2006).
Prostřednictvím komunikace si mohou lidé mezi sebou navzájem sdělovat
nejrůznější informace nebo naopak mohou tyto informace z okolí přijímat. Jde o
vzájemnou interakci, která probíhá mezi dvěma či více systémy, které na sebe působí
(Hartl, P., Hartlová, H., 2004).
Dle povahy užitých výrazových prostředků dělíme komunikaci na 2 typy:
A) neverbální komunikace
Neverbální komunikací člověk předává především informace citové povahy o vysoké
výpovědní hodnotě a srozumitelnosti. Zahrnuje veškeré dorozumívací prostředky
neslovní podstaty, jako jsou: gesta, mimika, pohledy očí, řeč těla, postoj, tón hlasu
apod. Dále sem patří neverbální komunikační systémy jako např. znakový jazyk,
piktogramy (Klenková, J., 2006).
B) verbální komunikace
Verbální komunikace zahrnuje všechny komunikační procesy realizované mluveným či
psaným řečovým projevem. Je velmi důležitá pro navazování mezilidských vztahů a do
jisté míry může sloužit jako ukazatel úrovně lidské inteligence.
Tyto dvě formy se tedy v komunikačním procesu vzájemně doplňují.
Komunikaci tedy lze charakterizovat jako obecně lidskou schopnost užívat
výrazových prostředků k vytváření, udržování a pěstování mezilidských vztahů
(Klenková, J., 2006).
K tomu, aby člověk mohl tyto vztahy pěstovat a plnohodnotně komunikovat s okolním
světem, musí mít správně rozvinutou komunikační schopnost. Jejím narušením dochází

2. k obtížím v socializaci jedince a i edukační proces se pro takového jedince stává
problémovým (Klenková, J., 2006).
„Komunikační schopnost jednotlivce je narušena tehdy, když některá rovina (nebo
několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho
komunikačnímu záměru (Lechta, V., 2003, s. 17).
Jednou z kategorií narušené komunikační schopnosti je tzv. narušený vývoj řeči. V.
Lechta (1987) ve své publikaci konstatuje, že tento termín je pro svoji bohatou etiologii
a symptomatologii poměrně široký a z logopedického hlediska tedy představuje
nesmírně složitou oblast.
Vývoj řeči je ovlivňován některými vnitřními a vnějšími faktory. K vnitřním
faktorům podílejícím se na vývoji řeči patří například: vrozené předpoklady, nadání pro
řeč, nepoškozená centrální nervová soustava, zdravý vývoj zrakových a sluchových
orgánů, optimální úroveň intelektu, nepoškozené mluvní orgány. Z vnějších faktorů je
pro správný vývoj řeči důležité, poskytnout jedinci zejména stimulující prostředí,
výchovu, správný řečový vzor (Klenková, J., 2010).
V případě, že některá z těchto složek není v pořádku, dochází u jedince k narušení
vývoje řeči.
„Narušený vývoj řeči se definuje jako strukturní a systémové narušení jedné či většího
počtu, případně i všech oblastí vývoje řeči vzhledem k chronologickému věku dítěte.
Deficity se pak mohou objevovat v rovině morfologicko-syntaktické, lexikálně-
sémantické, foneticko fonologické a pragmatické“ (MIKULAJOVÁ, M. Diagnostika
narušeného vývoje řeči. In LECHTA, V. a kol. Diagnostika narušené komunikační
schopnosti. Praha: Portál, 2003, s. 61 ISBN 80-7178-801-5).
Škodová, E. , Jedlička, I. (2003) uvádějí narušený vývoj řeči jako zastřešující pojem
pro dvě následující diagnózy – opožděný vývoj řeči a vývojovou dysfázii. V odborné
literatuře se také často setkáváme s dělením narušeného vývoje řeči dle průběhu, kam
autor Sovák, M. (1981) řadí i kategorii specificky narušeného vývoje řeči, který je
synonymem právě pro termín vývojová dysfázie.
Tímto, se tedy dostáváme ke stěžejnímu tématu této bakalářské práce, a to k výše
zmíněné vývojové dysfázii.
Vývojová dysfázie byla dříve nazývána jako alálie, sluchoněmota či vývojová
nemluvnost (Klenková, J., 2010). Dnes se jako synonymum pro tento pojem užívá
terminologické označení specificky narušený vývoj řeči. Nejnověji se pro tuto poruchu
užívá pojmu vývojová dysfázie. Jde o poruchu s rozmanitou symptomatologií a

3. etiologií, která je způsobena narušením vývoje řeči v důsledku raného mozkového
poškození různé etiologie, které postihuje tzv. řečové zóny vyvíjejícího se mozku. Na
webových stránkách www.logopedonline.cz , je porucha definována takto:
„Vývojová dysfázie neboli také specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje
ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když
podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené“.
„Vývojová dysfázie je vývojová porucha spočívající v opožděném a narušeném
osvojování jazyka“ (Smolík, F. , 2009, s. 40).
Specificky narušený vývoj řeči nepostihuje jen oblast řeči, ale zasahuje celou
osobnost dítěte, tzn.: vnímání zrakové, vnímání sluchové, grafomotoriku, jemnou a
hrubou motoriku, řeč, orientaci v prostoru a čase, lateralitu, pozornost a další. (Škodová
E. , Jedlička I. , 2003).
Argumentace:
Téma odborného textu bylo zvoleno na základě studia dané problematiky a
následného zpracovávání bakalářské práce v rámci studijního oboru speciální
pedagogiky se zaměřením na logopedii.
Téma bakalářské práce se týká výzkumu vývojové dysfázie jako jedné z poruch
spadajících do oblasti výše zmíněného oboru.
Odborný text je určen, jak pro jedince orientující se v dané problematice, tak i pro
nezasvěcené čtenáře, kteří se s tématem setkávají poprvé. Z tohoto důvodu je text psán,
co se týče logopedické terminologie systematicky. Směřuje od definování nadřazených
zastřešujících pojmů až k samotnému stěžejnímu tématu, což je vystiženo i v samotném
názvu práce.
Anotace:
Odborný text pojednává o problematice vývojové dysfázie jako jedné z poruch
postihujících komunikační schopnost jedince i celou jeho osobnost.
Autorka vymezuje pojem z hlediska ustalující se terminologie, od termínů starších až
po ten dnes nejčastěji užívaný. Dále se zmiňuje o rozmanitosti příčin vzniku poruchy a
symptomech, kterými se porucha projevuje.

4. Pro snadnější orientaci v této problematice je porucha v textu systematicky zařazena
do logopedického terminologického systému, a to od nadřazených zastřešujících pojmů
až k pojmu ústřednímu – tedy samotné vývojové dysfázii.
V textu tedy kromě definice výše uvedené poruchy můžeme najít i vysvětlení
stěžejních logopedických pojmů jako například: komunikace, narušená komunikační
schopnost, narušený vývoj řeči atd.
Odborný text je možné požadovat za úvod do dané problematiky, na který se dá
v libovolném rozsahu dále navázat.
Klíčová slova:
logopedie, komunikace, neverbální komunikace, verbální komunikace, komunikační
schopnost, narušená komunikační schopnost, narušený vývoj řeči, specificky narušený
vývoj řeči, vývojová dysfázie, symptomatologie, etiologie
Užitá literatura a její hodnocení:
publikace:
KLENKOVÁ, J.: Logopedie. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-2337-2.
- odbornost autorky
- přehledně uspořádané informace
- publikace slouží pro studenty oboru logopedie, jako výchozí, poskytuje tedy základní
informace o problematice
- publikace je srozumitelná i pro laickou veřejnost
- představuje oblíbenou publikaci, ze které dále čerpají mnozí další autoři z oboru
logopedie
Webová stránka:
Vady řeči: Vývojová dysfázie. KREDBOVÁ, Eva. LogopedOnline.cz: průvodce světem
logopedie [online]. [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://www.logopedonline.cz/vady-reci/vyvojova-dysfazie.html
- odbornost příspěvků
- obsahově přínosná stránka pro studenty oboru logopedie a surdopedie

5. - autorství příspěvků na stránce náleží klinické logopedce s mnohaletými zkušenostmi
v oboru
- přehledně a srozumitelně uspořádané informace
- snadná orientace na stránce
Elektronický článek:
SMOLÍK, Filip. Vývojová dysfázie a struktura raných jazykových schopností. [online]. 2009,
vol. 53, no. 1, s. 40-54 [cit. 2013-01-06]. ISSN: 0009062X.
Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/235708609?accountid=16531
- odbornost článku
- uvedený bohatý seznam literatury, ze které bylo pro článek čerpáno
- zahraniční literární zdroje
- autor zkušený v oboru psychologie
- informačně bohatý a zajímavý obsah článku
Další užitá literatura:
HARTL P., HARTLOVÁ H.: Psychologický slovník, Praha: Portál, 2004, ISBN- 80-7178-
303-X.
KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence,
logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 224 s. ISBN
8024711109.
LECHTA, V. a kol. Logopedické repetitórium. Bratislava: SPN, 1987. ISBN 80-08-00447-9.
MIKULAJOVÁ, M. Diagnostika narušeného vývoje řeči. In LECHTA, V. a kol. Diagnostika
narušené komunikační schopnosti. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-801-5.
SOVÁK, M. Logopedie. Praha: SPN, 1981.
ŠKODOVÁ E., JEDLIČKA I.a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-
546-6.

6. Myšlenková mapa k tématu: