1. Charaktery Povídek z kraje
1. Proč jsem si vybrala toto téma? (Argumentace)
Téma Charaktery Povídek z kraje jsem si vybrala, protože jedním z mých studijních oborů je
Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání a v předmětu Literatura 19. století se tímto
problémem zabývám.
Povídky z kraje napsal spisovatel František Pravda v letech 1851 – 1853. Ve svém díle se
zaměřuje na venkovské prostředí. Především vykresluje různé lidské povahy s cílem morálního
ponaučení.
Vzhledem k tomu je tedy cílem mé práce, jak její název vypovídá, charakteristika vybraných
postav Povídek z kraje.
2. Anotace
Tato práce pojednává o postavách Povídek z kraje. Povídky vycházely v letech 1851 – 1853 a
jejich autorem je František Pravda, vlastním jménem Vojtěch Hlinka (byl to vychovatel dětí ze
šlechtické rodiny barona Sturmfedera, horlivý vlastenec, buditel v době Národního obrození, kněz
v Hrádku u Sušice a samozřejmě také spisovatel různých povídek.
V této práci je zpracován charakteristika hlavních postav několika příběhů Povídek z kraje.
Jsou to Matěj Krajíček, Adam Dvořák a jeho dívka Johanna Svatošová, sestry Soukalovy, sedlák
Krupička z Přestupína a jeho rodina a Martin Lehký.
Autorka práce, studentka prvního ročníku Českého jazyka a literatury na Pedagogické fakultě
Masarykovy univerzity, Anežka Tolmanová, využila citací starších autorů, kteří psali o problematice
Františka Pravdy a postav jeho děl (jako je např. František Holeček).
3. Klíčové pojmy
Charaktery, postavy, ponaučení, vlastnosti, cnost, povaha, trest, zbožnost
4. Pravdovy postavy (odborná práce)
4.1 Matěj Krajíček
První z postav v této práci je Matěj Krajíček z povídky Matěj Sprosťák, o které si sám Jan
Neruda myslel, že byla velmi povedeným dílem (takřka nejlepší povídkou své doby).
Na začátku povídky František Pravda věnuje nezvyklou pozornost Matějovu vnějšímu
vzhledu. Především popisuje oblečení, co nosil.
Co se týče vlastností, tak byl Matěj velmi pracovitý, ale nerad si povídal s ostatními lidmi.
Protože nebyl společenský, nenavštěvoval různé zábavy ve vsi a radši se věnoval dobytku. Celkově byl
uzavřenou osobností. „Způsoby ty byly příčinou, že ho málokdo pojmenoval jinak než Matěj
Sprosťák.“ 1
Jediný člověk dokázal na Matějově tváři vykouzlit úsměv, a to byla Marianka Zelenková. Láska
tedy měnila Matějovo chování a je jedním ze základních prvků povídky.
4.2 Adam Dvořák
1
PRAVDA, František. Povídky z kraje. W Praze: Jaroslav Pospíšil, 1851, s. 94.

2. Postavou ne zcela pozitivní je Adam Dvořák z povídky Žárlivý Adam. Jeho největším
charakterovým rysem je žárlivost, jež je vlastně motivem celého příběhu. Zatemňuje mu mysl a nutí
ho chovat se nevychovaně. Kvůli svému pocitu méněcennosti (má na tváři bradavici a myslí si, že je
ošklivý) terorizuje svou dívku a později manželku Johannu. Ta na rozdíl od Adama oplývá
neuvěřitelnou trpělivostí (vydrží jeho žárlivé výstupy velmi dlouhou dobu).
Pravda do toho příběhu samozřejmě zakomponoval ponaučení a šťastný konec. Přesto, že
Adam není zrovna prototypem kladného hrdiny, spisovatel se k němu staví poměrně vlídně.
4.3 Bětuška a Kačenka Soukalovi
Jak si každý čtenář jistě všimne, v povídce Bětuška a její sestra Katrin Pravda klade vedle
sebe dva povahové kontrasty.
Ač se oběma sestrám dostalo stejného vychování, Bětuška má přímou a trpělivou povahu. Je
zbožná, obětavá, cnostná a nepodlehne pokušení. Dokonce se mu s odhodláním brání.
Zato Kačenka je povahy „lehkomyslné, tělesné a snadno hřešící.“ 2 Lehce se poddá synu své
zaměstnavatelky, který se vrátil z vojny a otěhotní. Její charakter je ukázkovým vzorem zkaženého
ženského prvku Povídek z kraje, který propadá různým neřestem.
Přesto, že obě dívky nakonec sjednotila sesterská láska, která je v tomto příběhu důležitá,
Kačenka musí dojít svému trestu a po porodu mrtvého dítěte umírá. Je tedy typickou postavou
hynoucí ve hříchu pro výstrahu ostatním.
Bětuška je samozřejmě za své vzorné chování odměněna. Vdá se za svého milovaného Karla
(syna mydláře, u kterého sloužila).
4.4 Lidé z Přestupína
V povídce Sedlák Krupička, poctivý občan v Přestupíně jde o povahovou změnu celé
vesnice. Konstituce roku 1848 v lidech nabyla dojmu, že si mohou dělat, co chtějí.
Pravda vyzdvihuje postavu sedláka Krupičky a jeho rodinu. On i celý jeho statek bývali
pracovití a zbožní lidé. Pilně celé dny obdělávali pole, chodili pravidelně do kostela, oblékali si
jednoduché šaty, mimo svátků jedli jen bezmasá jídla a vcelku žili skromným životem.
Po konstituci všichni zlenivěli a neodváděli svou práci tak, jak by měli. Sedlák přestal pracovat
a byl velmi bezstarostný. Jeho rodina zpychla a začala mít veliké nároky na životní úroveň.
To všechno způsobí, že statek nevydělává, sedlák Krupička je zadlužen a nikdo se nechce
oženit s jeho dcerami.
Pravda však dává postavám druhou šanci a nakonec se opravdu mají lépe než před konstitucí.
4.5 Martin Lehký
Martin Lehký z povídky Martinův nový plášť se díky svému novému kabátu, jak název
příběhu napovídá, stane pyšným a marnivým. Přesto, že je pouhým sedlákem, myslí si, že se může
chovat jako pán z vyšší společnosti. Začne utrácet mnoho peněz, jedná lehkovážně.
Za své pošetilé jednání samozřejmě dochází trestu. Věc, která je mu nejcennější, tedy jeho
plášť, je mu odcizena.
Martin na konci příběhu činí pokání ze svých činů a stává se z něj opět dobrý člověk. Dokonce
se usmíří se svým otcem, který jeho nedobré chování nesl špatně.
V postavě Martina můžeme vidět určité podobnosti s hlavním představitelem Podobenství o
marnotratném synu. Oba se začnou po nabytí určitých věcí (v Martinově případě kabátce, v situaci
Marnotratného syna peníze) začnou chovat lehkovážně a posléze svých činů litují.
4.6 Shrnutí
2
HOLEČEK, František. František Pravda: obraz jeho literární činnosti. Brno: Benediktinská knihtiskárna, 1906,
s. 56.

3. V Povídkách z kraje František Pravda vytvořil typ malého vesnického člověka. Vykresluje
postavy chudé i bohatší, sedláky, děvečky i pány. Většinou se jedná o dobré, poctivé, pracovité a
zbožné lidi, kteří udělají nějakou chybu nebo mají jednu horší povahovou vlastnost. Pravda jim však
dává, až na výjimky (např. Kačenka Soukalová), druhou šanci.
„Jeho starousedlí vesničané a měšťané jsou zpravidla lidé duševně i tělesně zdraví, přirození a
poctivě po starém způsobu na zděděné hroudě se živící. Lidé celkem průměrní, přece však nějakou
zvláštností od ostatních se lišící, zvláštností ať již vnitřní nebo vnější, jež však hned na první pohled bije
do očí. Je to jednou jistý zvyk nebo vášeň, jindy zase třeba podivínský způsob ve vnějším vystupování,
nebo zvláštní povolání – jednou nevšední a překvapující osudy, jindy třeba jen nápadný tělesný vzhled
atp. A tato zvláštnost tvoří vlastně všechnu individuálnost osob a postav Pravdových.“ 3
Čtenáři spisovatel podává skrze své postavy určité morální ponaučení a návod na cnostný
křesťanský život.
Použitá literatura
DUŠKOVÁ, Kristina. František Pravda a Božena Němcová: Srovnání vybraných povídek. Brno, 2012,
49 s. Dostupné z: http:// http://is.muni.cz/th/342380/ff_b/BP_K.Duskova.txt. Vedoucí diplomové
práce Jiří Kudrnáč a Darina Lukášová. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.
HOLEČEK, František. František Pravda: obraz jeho literární činnosti. Brno: Benediktinská knihtiskárna,
1906, 116 s.
MARTÍNEK, Josef. František Pravda. Literární listy: Časopis věnovaný zájmům literárním. 1887, roč. 8,
č. 2, 181 - 182. ISSN 1803-1463.
PRAVDA, František. Povídky z kraje. W Praze: Jaroslav Pospíšil, 1851, 128 s.
PRAVDA, František. Povídky z kraje. W Praze: Jaroslav Pospíšil, 1853, 126 s.
5. Odůvodnění použité literatury
5.1 Monografie - HOLEČEK, František. František Pravda: obraz jeho literární činnosti. Brno:
Benediktinská knihtiskárna, 1906, 116 s.
 V této knize jsem mohla najít informace z života F. Pravdy a jeho
osobnosti.
 Holeček zde popisuje odrazy života Fr. Pravdy v jeho povídkách a
postavách.
 Obsahuje soupis veškerých Pravdových děl.
 Jsou zde krátké charakteristiky většiny jeho postav.
 Kniha poskytuje pohled zasvěceného člověka do problematiky.
5.2 Článek - MARTÍNEK, Josef. František Pravda. Literární listy: Časopis věnovaný zájmům
literárním. 1887, roč. 8, č. 2, 181 - 182. ISSN 1803-1463.
 Článek prezentuje názor o víc než 100 let staršího autora na problematiku.
 Pohled na dílo už v době života Fr. Pravdy.
 Můžeme zde najít množství publikací Fr. Pravdy.
 Informace o tom, jak váženým byl Fr. Pravda ve své době.
 Informace o tom, kdy Povídky z kraje vyšly (což bylo dobré pro jejich
vyhledání).
3
HOLEČEK, František. František Pravda: obraz jeho literární činnosti. Brno: Benediktinská knihtiskárna, 1906,
s. 55.

4. 5.3 Web - DUŠKOVÁ, Kristina. František Pravda a Božena Němcová: Srovnání vybraných povídek.
Brno, 2012, 49 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/342380/ff_b/BP_K.Duskova.txt.
 Najdeme zde srovnání Pravdy s jinou autorkou (Boženou Němcovou).
 Je zde vykresleno několik postav Povídek z kraje.
 Pohled dalšího studenta literatury na problematiku.
 Našla jsem zde odkazy na další užitečnou sekundární literaturu.
 Obsahuje charakteristiku některých povídek.
6. Infografika