1. Břidlicový plyn – zkáza nebo spása
Téma problematiky břidlicového plynu v ČR jsem si vybral ze dvou hlavních důvodů. Jako
první bych rád zmínil, že se úzce dotýká místa na kterém jsem se na narodil. Myslím si, že by
nikomu v moderní společnosti nemělo být lhostejné, co probíhá v jeho okolí. Jako druhý důvod
vidím v propojením s mým oborem, jelikož jsem studentem geografie. Reflektují se tu skutečnosti,
kterým se ve studiu věnuji. Volba nadpisu byla jasná, odpovídá níže zmíněnému textu.
Kde je vlastně „zakopaná“ břidlice
Mezi roky 2010 a 2011 se objevila zpráva o možnosti těžit v ČR tzv. břidlicový plyn. Nejde
však jen o ČR, do zájmu mezinárodních společností se dostali i další evropské země, především pak
Polsko, kde se o samotnou možnost těžby zajímal i prezident Spojených států amerických Barack
Obama.1 Naopak v některých zemích např. ve Francii či v Bulharsku byl vydán zákon, který nejen
těžbu, ale i průzkum břidlicových plynů zakazuje z ekologických důvodů. Dne 9. prosince 2011
bylo v Hradci Králové vydáno povolení Ministerstva životního prostředí pro společnost Basgas
Energia Czech s.r.o. o průzkumu oblasti Trutnovsko, Náchodsko a Broumovsko, toto povolení je
prozatím nepravomocné. Nutno tedy podotknout, že samotný dokument nepovoluje těžbu
břidlicových plynů, jde především nejprve o průzkumnou činnost.
Břidlicové vrstvy se nacházejí poměrně hluboko pod zemí a to v hloubkách kolem 2 km
(případně i níže). Těžba probíhá (zjednodušeně) dvojí způsobem. První možností je pouhé navrtání
těžební vrstvy odkud se jímá plyn. Tento způsob je však značně neefektivní a s malým ziskem.
Druhý způsobem dochází k tzv. hydraulickému štěpení. V tomto případě je nutné, aby se hornina
nejdříve roztrhala a následnými chemickými procesy se z ní získal plyn (tzv. frakováním). Tento
způsob je daleko efektivnější.
Z pohledu ekologie a zdrojů
V rámci globálního propojení okamžitě dochází na problematiku zdrojů a udržitelného rozvoje.
V rámci globalizace dnes v podstatě veškeré energetické zdroje svět sdílí (až na výjimky viz
KLDR). Státy mezi sebou čile obchodují a v podstatě ke všem se dostane vše - ropa z Ruska, zemní
plyn ze severní Afriky, uhlí je polské atd. Samozřejmě jde především o peníze, ale zatím jsou tyto
strategické suroviny poměrně dostupné všem. Společnost si však musí uvědomit, že zdroje nejsou
bezedné a udržitelnost rozvoje spočívá i v časovém rozvržení čerpaní jednotlivých zdrojů. Chápe
svět nedostatek fosilních paliv do budoucna? A je to problém naší, nebo až další generace? Naskýtá
se však otázka, jak do těchto zdrojů může vstoupit ČR. Má svoje vzácné zdroje šetřit? Jakým
1 Obamovi v Polsku naslouchalo dvacet prezidentů, in: http://www.lidovky.cz/obamovi-v-polsku-naslouchalo-
dvacetprezidentu-f5h-/ln_zahranici.asp?c=A110527_220506_ln_zahranici_ape [2012-12-17].

2. způsobem přispěje do onoho světového zdroje, až dojde mostecké a ostravské uhlí? Jaký je tedy
národní zájem? Existuje vůbec něco jako národní zájem? Těžba břidlicového plynu je směr, který
ale zaručuje určitou státní zdrojovou nezávislost. S těžbou však přichází ruku v ruce devastace
krajiny. Jde sice o velmi silný argument, nicméně s nadsázkou řečeno: „Kdyby do toho nekopli
tehdy v USA a v Ázerbájdžánu, dnes svítíme svíčkou a jezdíme na koloběžkách“. Lze
argumentovat, že se zničí krajina, když jiné země si krajinu zničili? Není řada s břemenem na ČR a
samozřejmě i jiných státech? Navíc by těžba plynu mohla pomoci rychlejšímu rozvoji dopravních
prostředků s pohonem na plyn, což je z pohledu ekologie dobrý krok. A neměla by o takovýchto
problémech rozhodovat OSN?
Ilustrace 1: Světové zdroje energie
Přes všechny argumenty zmíněné výše, polická křídová pánev je velmi významným zdrojem
pitné vody pro téměř celé východní Čechy (včetně Hradce Králové), její kvalita patří mezi nejvyšší,
je stáčena jako kojenecká voda. Nelze opomenout ani balenou vodu Toma natura z oblasti Teplic
nad Metují. Panují obavy, že při těžbě může dojít k poškození těchto pitných zdrojů. Připojí se i ČR
v budoucnu do bojů o vodu? Nevhodným vrtáním a zásahem může dojít k ovlivnění toku
podzemních vod, k poškození kvality vody a také k ohrožení mocnosti zdrojů. Navíc při užití
hydraulického štěpení se vpouští do země mnoho chemických látek jako benzen, toluen, xylen,
formaldehyd, glutaraldehyd, isosopranol a další (chráněné obchodním tajemstvím). K samotné
těžbě je nutné i velké množství vody (říční), která se stává poté velmi silně znečištěnou o různé
látky, které „získala“ v zemi. Tato voda se nechává v otevřených nádržích, aby je postupně ztrácela
(jde především o těkavé uhlovodíky). Zda jsou otevřené nádrže s takovou vodou vhodné pro oblasti,
kde se pokouší lidé vrátit sokola do přírody, je diskutabilní. Jistě dojde k poškození celkového
vzhledu krajiny – těžební věže vystupují nad lesní porost a jsou poměrně blízko sebe (cca 1 km).2
2 Stop HF, in: http://www.ne-plyn.hys.cz/ [2012-12-17].

3. V USA plyn těží v málo osídlených oblastech či na planinách, to je proti hustě osídlené krajině v
Evropě podstatný rozdíl. Nabízí se zamyšlení, jestli nejde vlastně o pouhé přemístění techniky, která
by jinak neměla využití. Případné opomenutí adaptace k okolnímu prostředí a pouhé přesunutí, by
bylo velkou chybou. Náročná dopravní obsluha zatlouká poslední pomyslný hřebíček zvýšeným
rozptylem prachu, jemných částic a emisemi. Především jde tedy o střet zájmu v rámci určité oblasti
a celé republiky. Těžaři tvrdí, že k žádnému znečistění vod nemůže dojít. Vrty jsou prý izolované.
Na závěr ekologie by bylo dobré dodat, že se jedná o oblast KRNAP, CHKO Broumovsko,
Adršpašsko-teplických skal a zřídel Běloves, Kudowa Zdroj.
Otázka na závěr zní velmi jasně, připustit těžbu břidlicových plynů i za cenu, kterou možná
zaplatí ČR v podobě své přírody, nebo je smysluplné začít využívat těchto zdrojů? Problematiku by
bylo možné ještě zhodnotit energeticky, ekonomicky, sociálně atd., otázkou je, kolik nových
argumentů by přibylo a jaké straně by více zatížili. Sám za sebe se pod tíhou dosavadních
argumentů stavím na stranu ekologie, tedy jistě netěžit.
Anotace
Text se věnuje problematice těžby břidlicových plynů jak z obecného (teoretického) hlediska,
tak i z konkrétního, kde přímo uvádí možnosti, důsledky a působení v krajině východních Čech,
konkrétně Náchodska, částí Trutnovska a Královéhradecka. Snahou je nalézt argumenty, které
objektivně podají zprávu o tom, zda-li je výhodné k těžbě v budoucnu přistoupit nebo ne.
Klíčová slova
břidlicový plyn, těžba, frakování, zdroje, ekologie, bezpečnost, energetika
Zdroje
HENDERSONOVÁ, Hazel. Za horizontem globalizace: Utváření udržitelné globální
ekonomiky Přel. J. Kroupa. 1.vyd. Praha: DharmaGaia, 2001, 133 s. ISBN 80-859-0593-0.
– Hazel Hendersonová je významnou „kapacitou“ ve spojení ekonomického a ekologického
oboru
– Kniha Za horizontem globalizace mi poskytla hlavní myšlenku, jakým způsobem nahlížet na
problematiku
– Kniha jasně ukazuje na globální propojenost a ukazuje možnosti globalizace
– V díle jsou citovány myšlenky mnohých ekonomů ze světových organizací jako např. MMF

4. – Publikace objektivně reflektuje jak pohled velkých a vlivných společností, tak normálních
rodin.
Growing Role of Natural Gas in The Global Energy Slate. Economic Review (05318955).
20070601, roč. 38, 6/7, s. 11-15. ISSN 05318955.
– jedná se o článek v prestižním ekonomickém časopise – údaje v něm uvedené by měly být
pod dohledem
– přehledně věnuje se problematice energetiky neobnovitelných zdrojů – především zemnímu
plynu
– dává reálný přehled o situaci neobnovitelných zdrojů
– článek analyzuje i vývoj do budoucnosti, není pouhým shrnutím faktů
– propojuje pohled jak ekonomický, tak politický a ekologický
STOP HF: Zachraňme naši vodu. STOP HF [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z:
http://stophf.cz/
– jedná se stránku občanské iniciativy tj. jiný pohled na věc, než čistě vědecký
– nabízí možnost diskuze, tedy většího spektra názorů
– komentuje aktuální události
– umožňuje přímý kontakt s představiteli
– nabízí multimediální obsah