1. 1) Argumentace
Toto téma jsem si vybral, jelikož studuji informatické zaměření a vždy mě bavili počítačové sítě.
Dále si myslím, že je dobré alespoň trochu vědět, jak Internet vznikl a co to vlastně Internet je.
Název práce jsem zvolil na základě toho, jak to ve skutečnosti bylo a je. Internet není nic jiného
než jedna velká počítačová síť, které se skládá z malých a ještě menších počítačových sítí, které
jsou společně propojeny.
2) Klíčová slova
Internet, ARPANET, TCP/IP
3) Anotace
Článek pojednává o vzniku jedné největší počítačové sítě světa. První část je věnována vysvětlení,
co je to počítačová síť, jak můžeme rozdělovat počítačové sítě. Je zde rozebráno rozdělení
počítačové sítě podle rozlohy. Dále jsou nastíněny základní protokoly počítačové sítě, jejich
modely a některé standardizační organizace. Druhá část se zaobírá průřezem historie od
propojení několika počítačů po „síť sítí“. Dále je zde grafické porovnání připojení počtu uživatelů
ve dvou různých letech u vybraných zemí.

2. Od propojení čtyř počítačů až k Internetu
Než se podíváme na to, jak vznikal Internet, měli bychom si říct, co je to počítačová síť a jak ji
rozdělujeme?
Počítačovou síť si můžeme představit, jako propojení několika počítačů, mobilních telefonů
a dalších zařízení, které spolu komunikují. Počítačovou síť můžeme využívat k sdílení dat, souborů,
informací, softwarových aplikací, hardwarových komponent jako je tiskárna, scanner a další.
Nejzákladnější vlastnosti počítačové sítě jsou doručení (z angličtiny „Delivery“), správnost doručených
dat (anglicky „Accuracy“)a včasnost doručení dat (anglicky „Timeliness“). Doručením dat rozumíme
data zaslání dat od vysílajícího (anglicky „Sender“) správnému příjemci (anglicky „Receiver“), kam
byla data adresována. Pojmem správnost doručení dat rozumíme, že vyslaná data budou přijata
nepoškozená. Včasnost doručení dat je vlastnost sítě, která musí doručit data včas. Počítačové sítě
můžeme rozdělovat několika způsoby podle topologie (zapojení počítačů do sítě), architektury
(klient-server, peer-to-peer) a podle rozsahu. V tomto textu nás hlavně zajímá rozložení sítě podle
rozsahu, a tedy uvedu jejich rozdělení:
1. LAN (Local Area Network)
Propojení typu LAN je lokální propojení počítačů, které je maximálně v řádech kilometrů.
2. MAN (Metropolitan Area Network)
Sítě typu MAN je propojení více LAN sítí, které se nacházejí na území města. Maximálně
několik desítek kilometrů.
3. WAN (Wide Area Network)
Propojením MAN sítí vzniká síť WAN, které může propojovat i státy nebo kontinenty.
Aby nám počítačové sítě fungovaly, musíme zavést některé důležité funkcionality. První z nich
jsou síťové modely, které zlepšují komunikaci aplikací, zajišťují správný přenos dat. V současných
počítačových sítích se pracuje s dvěma modely ISO/OSI a TCP/IP.
Model ISO/OSI se skládá ze sedmi vrstev a model TCP/IP je složen pouze ze 4 vrstev.
ISO/OSI TCP/IP
Aplikační
Prezentační
Aplikační
Relační
Transportní
Síťová Transportní
Vrstva datového spoje Síťová
Fyzická Vrstva přístupu k médiu
TCP/IP model je využívám pro komunikaci v celosvětové síti Internet. K síťovým modelům ještě
musíme přidat síťové komunikační protokoly, které jsou nezbytnou součástí pro komunikaci mezi
dvěma počítači, které spolu chtějí komunikovat přes počítačovou síť. Tyto protokoly jsou velmi
podobné lidským. Klasickým příkladem lidského a počítačového protokolu bývá otázka na čas, kterou
můžete vidět na obrázku níže.

3. Co je to protokol (1)
Některé známé protokoly jsou UDP, TCP, IPv4, IPv6, HTTP, FTP, SSH a existuje mnoho dalších. Člověk
přes všechnu tu hromadu protokolů, ale nesmí zapomenout na standardizační normy. Tyto normy
dělíme do dvou typů, a to typ „de facto“ a „de jure“. Typ „de facto“ je označován standard, který se
svým technickým řešením prosadil a je akceptován většinou výrobců. Typ „de jure“ jsou standardy,
které jsou vypracované a schválené mezinárodní, národní oficiální autoritou (orgánem). Příklady
některých autorit:
1. ISO – International Organization for Standardizations
2. IEEE – Institute of Electrical and Electronics Engineers
3. IETF – Internet Engineering Task Force
3.1. Tato instituce především připravuje standarty pro Internet např.: RFC
V předchozí části jsme si nastínili rozložení menších sítí, základní modely počítačových sítí
a seznámily jsme se s některými protokoly. V dalším textu bych se chtěl zabývat trochou historie
jedné z nejznámějších a pro uživatele nejpoužívanějších sítí, a to Internetem. Pojďme se trochu
podívat na to jak, se lidé dostali od propojení čtyř počítačů k celosvětové síti.
Internet je celosvětová síť, která spojuje menší sítě do jedné ohromné sítě. Takovou to síť
můžeme nazvat „síť sítí“. Pojďme se podívat na historii vzniku Internetu.
Mnoho komunikačních a informačních technologií vznikají jako projekty ministerstva obrany
různých zemí. Ani Internet není výjimkou. Původní myšlenka propojení počítačů vznikla na
ministerstvu obrany v USA, jako obranný mechanizmus. První známky Internetu se objevují v druhé
polovině 60. letech 20. století, kde byla pověřena agentura ARPA – později přejmenováno na DARPA
(2) – ministerstvem obrany vytvořit propojení několika počítačů. Do tohoto projektu se kromě ARPA
zapojili i čtyři university, které leží ve Spojených státech amerických. Univerzity, které byly do
projektu zahrnuty: Kalifornská univerzita - Los Angeles (UCLA), Kalifornská univerzita – Santa Barbara,
Universita v Utahu, Stanfordský výzkumný institut (SRI). Skutečné propojení těchto univerzit vzniklo
na podzim roku 1969, kde byly univerzity nejen propojeny hardwarově, ale také proběhlo úspěšné
přihlášení a přenesení dat z UCLA na SRI. Toto propojení dostalo název ARPANET. Již v první polovině
70. letech 20. století se dostává ARPANET do Evropy, kdy se za pomoci satelitního propojení připojí
Norsko (NORSAR).
Jelikož se Internet začal velmi rychle rozvíjet, tak musely vznikat různé protokoly. Dnes
používaný TCP/IP (model) protokol vznikl společně se sítí ARPANET. Tento protokol je vybaven

4. speciální IP adresou, která slouží jako jednoznačná identifikace v rámci celého internetu. IPv4 je
původní návrh adres, který je v dnešní době nahrazován IPv6 z důvodu vyčerpání adres v původním
IPv4. Toto nahrazování je proces na několik let, jelikož mnoho síťových karet, které jsou ve starších
počítačích, nepodporují adresy IPv6.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že původní záměr byl o výměně důležitých, potřebných
informací, ale dnes se kromě těchto informací setkáváme více s nepotřebnými či až nemorálními
informacemi, které nás ovlivňují.

5. Literatura:
1. Engr.Mansoor. Pdfmedia. [Online] 23. 1 2009. [Citace: 4. 1 2013.]
http://www.pdfpedia.com/download/25744/computer-networking-course-book-pdf.html.
2. Mitch, Waldrop. DARPA and the Internet revolution. DARPA.mil. [Online] [Citace: 2. 1 2013.]
http://www.darpa.mil/WorkArea/DownloadAsset.aspx?id=2554.
3. Kállay, Fedor a Peniak, Peter. Počítačové sítě. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. 80-247-0545-1.
4. Dostálek, Libor a Alena, Kabelová. Velký průvodce TCP/IP a systémem DNS. Praha : Computer
Press®, 2000. 80-7226-323-4.