SlideShare ist ein Scribd-Unternehmen logo
1 von 5
Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy

Jméno: Ivona Hroníková                             Datum: 26. 12. 2012
UČO: 400584                                        Obor: Sociální informatika
Argumentace
        Vybrala jsem si téma o historii elektronických knih a problémech s autorskými právy.
Vybrané téma zapadá do mého oboru z jedné části, neboť studuji ve svém oboru na dvou
fakultách, na fakultě sociálních studií a na fakultě informatiky. Elektronické knihy jsou přesně
téma, které souvisí s informatikou. Zahrnuje to nejen soubory, ale i zařízení v podobě čteček
či počítačů a mobilů.

Anotace
        Moje práce pojednává o historii elektronických knih. Vše začalo projektem, se kterým
začal Američan Michael Stern Hart v roce 1971. Pojmenoval ho po německém vynálezci
Johannu Gutenbergovi. Johannes chtěl rozšířit více tištěných knih mezi lidi v 15. století, Hart
chtěl taktéž rozšířit co nejvíce knih mezi lidi, avšak ne v tištěné formě, kdežto v elektronické
podobě. A tak vznikl projekt Gutenberg. I přes prvotní potíže se plány jeho projektu dobře
rozjížděly, prvně pracoval sám, později se k němu přidávali dobrovolníci. S postupem času se
podmínky zlepšovaly, více dobrovolníku, větší kapacita přenosných médií, nástup internetu.
V dnešní době lze e-knihy nejen zdarma stahovat, ale i kupovat a to hlavně beletrie, které
bývají nejprodávanější a nejhledanější. Problémy však nastávají s autorskými právy.

Klíčová slova
Elektronická kniha, e-kniha, projektGutenberg, Michael S. Hart, autorská práva, DMR.

Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy
        Projekt Gutenbergodstartoval vlnu šíření elektronických knih. Myšlenka se poprvé
objevila v hlavě amerického astrofyzika Michaela S. Harta v roce 1971. Založil projekt
Gutenberg, který je pojmenovaný po Johannu Gutenbergovi, vynálezci mechanického
knihtisku. Díky němu vznikla masová produkce knih a možnost v rychlejší a větší šíření
informací v 15 století.
        Hart měl podobnou myšlenku, chtěl zpřístupnit literární díla všem a to v elektronické
podobě vytvořením elektronické knihovny. Mělo se jednat o hodnotná umělecká díla, která by
si uživatel stáhnul zdarma. Jelikož nebyly finance pro zakoupení autorských práv, dával
v možnost stažení si díla, u kterých už autorská práva vypršela. Hart chtěl, aby si lidé díla
stahovali elektronicky v nejjednodušším formátu, proto začal první texty psát sám. Prvním
opsaným textem se stala Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Postupem času
mu v psanípomáhali dobrovolníci a počet e-knih narůstal – v roce 2002 dosáhl počtu 5000.
Veliké díky patří Internetu za pomoc v rozšíření.
        Co se týče zpracování a formátu e-textů, vše muselo být co možná nejjednodušší a co
nejméně složité. A tak se pro zpracování elektronických textů stal textový soubor
„PlainVanilla ASCII“ kód. Písmo se pak zobrazovalo tučně, podtrženě či kurzívou. Uživatelé
si mohli v takto formátovaných textech snadněji vyhledávat a lépe číst.
        Hart poskytoval jen takové texty a knihy, o které byl většinový zájem. Pokud nebyl
o danou literaturu či text velký zájem, neprošel a zájemce měl smůlu. Mezi stížnosti se
dostalo i upozorňování na gramatiku textu. Kde chyběla čárka, kde byla zaměněná písmenka.
Hart to omlouval tím, že texty přepisuje pro obyčejné čtenáře, kteří mají radost z poskytnutí
textu elektronickou formou.
        Bylo důležité, aby produkce materiálu byla vyhovující pro většinu počítačových
programů a systémů. Také se bralo ohled na média, v době slávy Gutenbergova projektu byla
používaná disketa s kapacitou 360 KB, na kterou se vlezl jen jednoduchý text. Když se začala
používat disketa o kapacitě 1,44 MB, Hart mohl produkovat větší díla, průměrná díla
o obsahu kolem tří seti set stran. Na tuto disketu se vešlo až tři miliony znaků.
Za pomoci internetu už nebyla přenosná média potřebná. Firma Adobe přišla
s formátem PDF, který je dnes asi nejpoužívanějším formátem pro čtení e-textů. E-knihy se
nejprve šířily nelegálně, pak některé firmy začaly nabízet volná díla a nakonec se přidali
autoři, kterým vydavatelé nechtěli jejich díla vydat. V roce 1995 zahájil Amazon prodej knih
na internetu, 28. května 1998 jako první získává ISBN pro svou e-knihu Kim Blagg. O rok
později se na trh dostávají první čtečky. Průzkum ukazuje od roku 2010 prudký růst prodeje
e-knih, který se předpovídal teprve na rok 2012.
        Co se týká autorských práv, je to jedna velká překážka. V mnoha zemích platí
majetkové autorské právo, které trvá po celou dobu autorova života a ještě sedmdesát let po
jeho smrti. Do knihy se také započítávají, mimo textu, i ilustrace a fotografie či jiné texty.
Taky je autorské právo nejednotné po celé zemi. A mimoto, vydavatelé s autory uzavřeli
autorské či překladatelské smlouvy v době, kdy nikoho nenapadalo, že by se smlouva měla
vztahovat i na elektronické šíření.
        Obecně platí pravidlo pro osobní potřebu. Dílo lze okopírovat nebo jinak si poskytnout
kopii, ovšem už se nesmí dále šířit. Na své si přijdou i překladatelé, kteří mají taky svá
autorská práva. Pokud jde o šíření vydavatelem, pak jedině v případě vlastnictví práva daného
díla. Amazon se s tímto popral tak, že vybrané knihy dovoluje někomu půjčit, ale už ji dárce
nesmí sám číst.
        K pirátství pak už jen možno zmínit fakt, že každá ochrana autorských práv může být
překonatelná. Nejlépe je to vidět na hudebním průmyslu. Lidé vidí možnost mít něco zdarma
a tak si to stáhnou ilegálně. Jak se dá pirátství zamezit? Zřejmě nikdy nezmizí úplně
a obcházení ochran, jako je třeba DRM (Digital Rights Management - správa zabezpečeného
obsahu) nemá smysl. Lepší je najít jiné, výhodnější řešení. Jako například postačí projekty
Zingy, ty nabízí hry zadarmo a výdělek pak mají od uživatelů, kteří si nakupují věci pro
potřebu hrané hry.
        Některé e-knihy jsou zabezpečeny technologií Adobe DMR, což umožňuje si e-knihu
přečíst na řadě zařízení. Padá důraz na uvolňování bariér, přesněji zaměřeno právě na DRM.
Vděčí za to zkušenostem zákazníků a prodejců u her, hudby a filmů. Většina e-knih na
Palmknihách, Kosmasu a eRiding.cz se prodává se sociální ochranou, vodoznakem, kde je
v e-knize viditelně či neviditelně uvedeno, kdo si danou knihu koupil.Jiná situace nastává
u formátu Wooky. Všechny poskytované knihy jsou zabezpečeny tvrdým DRM Wooky. To
znamená, pokud si čtenář koupí e-knihu ve formátu Wooky, bude si ji moct přečíst jedině na
čtečce Wooky a nebo v aplikaci Wooky, na jiných čtečkách či aplikacích ji číst nelze. Tady je
největší riziko při případném vypnutí autorizačních serverů, pro čtenáře by to znamenalo
nedostupnost už nakoupených knih a v případném ukončení projektu Wooky navždy ztratí
dosud nakoupené e-knihy.
Statistika prodeje e-knih v Americe pro rok 2002 – 2010. Měna udávána v milionech USD.




Zdroje:
BRIGGS, Asa a Peter BURKE. A socialhistoryofthe media: fromGutenberg to the Internet.
3rd ed. Cambridge, UK: Polity, 2009, viii, 346 p. ISBN 9780745644943.

KATOLICKÝ, Arnošt. 2000.E-book. E-kniha. Elektronický kniha. [online]. [cit. 21. listopadu
2012]. Dostupné z <http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf>.
(1. odborník, 2. objektivníinformace, 3. reference, 4. funkčníodkazy, 5.
odpovídajícístyljakyka)

HANDL, Jan. 2004.Projekt Gutenberg – obdivuhodnáelektronickáknihovna. Lupa.cz
[online].[cit. 21. listopadu 2012].Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/gutenberg-8211-
obdivuhodna-elektronicka-knihovna/>.
(1. odborník, 2. objektivníinformace, 3. reference, 4. funkčníodkazy, 5. kvalitainformací)

DOČEKAL, Daniel. 2010.E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (1). Lupa.cz [online].
[cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-
takovy-e-svet-1/ >.
(1. reference, 2. objektivníinformace, 3. vizuálníodkazy, 4. funkčníodkazy, 5.
objektivníargumenty)
DOČEKAL, Daniel. 2010.E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (2). Lupa.cz [online].
[cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-
takovy-e-svet-2/ >.
(1. reference, 2. objektivníinformace, 3. vizuálníodkazy, 4. funkčníodkazy, 5.
objektivníargumenty)

KLEGA, Vratislav. 2012.Právní chyby na webu. Chip.cz [online]. [cit. 21. listopadu 2012].
Dostupné       z   <http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2012/chip-01-12/pravni-chyby-
webu.html >.
(1. odbornástránka, 2. reference, 3.odpovídajícístyljazyka, 4. srovnatelnástránka,
5. aktuální datum)

Industry Statistics
URL: <http://idpf.org/about-us/industry-statistics>.[cit. 21. listopadu 2012].
(1. aktuální datum, 2. vizuálníodkazy, 3. srozumitelnost, 4. objektivníinformace, 5.
funkčníodkaz)

Weitere ähnliche Inhalte

Andere mochten auch

Andere mochten auch (6)

Los coches
Los cochesLos coches
Los coches
 
You neededme are[1]
You neededme are[1]You neededme are[1]
You neededme are[1]
 
Stencils3
Stencils3Stencils3
Stencils3
 
Slide
SlideSlide
Slide
 
Zakat charity
Zakat charityZakat charity
Zakat charity
 
Thesis defense
Thesis defenseThesis defense
Thesis defense
 

Eknihy

  • 1. Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy Jméno: Ivona Hroníková Datum: 26. 12. 2012 UČO: 400584 Obor: Sociální informatika
  • 2. Argumentace Vybrala jsem si téma o historii elektronických knih a problémech s autorskými právy. Vybrané téma zapadá do mého oboru z jedné části, neboť studuji ve svém oboru na dvou fakultách, na fakultě sociálních studií a na fakultě informatiky. Elektronické knihy jsou přesně téma, které souvisí s informatikou. Zahrnuje to nejen soubory, ale i zařízení v podobě čteček či počítačů a mobilů. Anotace Moje práce pojednává o historii elektronických knih. Vše začalo projektem, se kterým začal Američan Michael Stern Hart v roce 1971. Pojmenoval ho po německém vynálezci Johannu Gutenbergovi. Johannes chtěl rozšířit více tištěných knih mezi lidi v 15. století, Hart chtěl taktéž rozšířit co nejvíce knih mezi lidi, avšak ne v tištěné formě, kdežto v elektronické podobě. A tak vznikl projekt Gutenberg. I přes prvotní potíže se plány jeho projektu dobře rozjížděly, prvně pracoval sám, později se k němu přidávali dobrovolníci. S postupem času se podmínky zlepšovaly, více dobrovolníku, větší kapacita přenosných médií, nástup internetu. V dnešní době lze e-knihy nejen zdarma stahovat, ale i kupovat a to hlavně beletrie, které bývají nejprodávanější a nejhledanější. Problémy však nastávají s autorskými právy. Klíčová slova Elektronická kniha, e-kniha, projektGutenberg, Michael S. Hart, autorská práva, DMR. Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy Projekt Gutenbergodstartoval vlnu šíření elektronických knih. Myšlenka se poprvé objevila v hlavě amerického astrofyzika Michaela S. Harta v roce 1971. Založil projekt Gutenberg, který je pojmenovaný po Johannu Gutenbergovi, vynálezci mechanického knihtisku. Díky němu vznikla masová produkce knih a možnost v rychlejší a větší šíření informací v 15 století. Hart měl podobnou myšlenku, chtěl zpřístupnit literární díla všem a to v elektronické podobě vytvořením elektronické knihovny. Mělo se jednat o hodnotná umělecká díla, která by si uživatel stáhnul zdarma. Jelikož nebyly finance pro zakoupení autorských práv, dával v možnost stažení si díla, u kterých už autorská práva vypršela. Hart chtěl, aby si lidé díla stahovali elektronicky v nejjednodušším formátu, proto začal první texty psát sám. Prvním opsaným textem se stala Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Postupem času mu v psanípomáhali dobrovolníci a počet e-knih narůstal – v roce 2002 dosáhl počtu 5000. Veliké díky patří Internetu za pomoc v rozšíření. Co se týče zpracování a formátu e-textů, vše muselo být co možná nejjednodušší a co nejméně složité. A tak se pro zpracování elektronických textů stal textový soubor „PlainVanilla ASCII“ kód. Písmo se pak zobrazovalo tučně, podtrženě či kurzívou. Uživatelé si mohli v takto formátovaných textech snadněji vyhledávat a lépe číst. Hart poskytoval jen takové texty a knihy, o které byl většinový zájem. Pokud nebyl o danou literaturu či text velký zájem, neprošel a zájemce měl smůlu. Mezi stížnosti se dostalo i upozorňování na gramatiku textu. Kde chyběla čárka, kde byla zaměněná písmenka. Hart to omlouval tím, že texty přepisuje pro obyčejné čtenáře, kteří mají radost z poskytnutí textu elektronickou formou. Bylo důležité, aby produkce materiálu byla vyhovující pro většinu počítačových programů a systémů. Také se bralo ohled na média, v době slávy Gutenbergova projektu byla používaná disketa s kapacitou 360 KB, na kterou se vlezl jen jednoduchý text. Když se začala používat disketa o kapacitě 1,44 MB, Hart mohl produkovat větší díla, průměrná díla o obsahu kolem tří seti set stran. Na tuto disketu se vešlo až tři miliony znaků.
  • 3. Za pomoci internetu už nebyla přenosná média potřebná. Firma Adobe přišla s formátem PDF, který je dnes asi nejpoužívanějším formátem pro čtení e-textů. E-knihy se nejprve šířily nelegálně, pak některé firmy začaly nabízet volná díla a nakonec se přidali autoři, kterým vydavatelé nechtěli jejich díla vydat. V roce 1995 zahájil Amazon prodej knih na internetu, 28. května 1998 jako první získává ISBN pro svou e-knihu Kim Blagg. O rok později se na trh dostávají první čtečky. Průzkum ukazuje od roku 2010 prudký růst prodeje e-knih, který se předpovídal teprve na rok 2012. Co se týká autorských práv, je to jedna velká překážka. V mnoha zemích platí majetkové autorské právo, které trvá po celou dobu autorova života a ještě sedmdesát let po jeho smrti. Do knihy se také započítávají, mimo textu, i ilustrace a fotografie či jiné texty. Taky je autorské právo nejednotné po celé zemi. A mimoto, vydavatelé s autory uzavřeli autorské či překladatelské smlouvy v době, kdy nikoho nenapadalo, že by se smlouva měla vztahovat i na elektronické šíření. Obecně platí pravidlo pro osobní potřebu. Dílo lze okopírovat nebo jinak si poskytnout kopii, ovšem už se nesmí dále šířit. Na své si přijdou i překladatelé, kteří mají taky svá autorská práva. Pokud jde o šíření vydavatelem, pak jedině v případě vlastnictví práva daného díla. Amazon se s tímto popral tak, že vybrané knihy dovoluje někomu půjčit, ale už ji dárce nesmí sám číst. K pirátství pak už jen možno zmínit fakt, že každá ochrana autorských práv může být překonatelná. Nejlépe je to vidět na hudebním průmyslu. Lidé vidí možnost mít něco zdarma a tak si to stáhnou ilegálně. Jak se dá pirátství zamezit? Zřejmě nikdy nezmizí úplně a obcházení ochran, jako je třeba DRM (Digital Rights Management - správa zabezpečeného obsahu) nemá smysl. Lepší je najít jiné, výhodnější řešení. Jako například postačí projekty Zingy, ty nabízí hry zadarmo a výdělek pak mají od uživatelů, kteří si nakupují věci pro potřebu hrané hry. Některé e-knihy jsou zabezpečeny technologií Adobe DMR, což umožňuje si e-knihu přečíst na řadě zařízení. Padá důraz na uvolňování bariér, přesněji zaměřeno právě na DRM. Vděčí za to zkušenostem zákazníků a prodejců u her, hudby a filmů. Většina e-knih na Palmknihách, Kosmasu a eRiding.cz se prodává se sociální ochranou, vodoznakem, kde je v e-knize viditelně či neviditelně uvedeno, kdo si danou knihu koupil.Jiná situace nastává u formátu Wooky. Všechny poskytované knihy jsou zabezpečeny tvrdým DRM Wooky. To znamená, pokud si čtenář koupí e-knihu ve formátu Wooky, bude si ji moct přečíst jedině na čtečce Wooky a nebo v aplikaci Wooky, na jiných čtečkách či aplikacích ji číst nelze. Tady je největší riziko při případném vypnutí autorizačních serverů, pro čtenáře by to znamenalo nedostupnost už nakoupených knih a v případném ukončení projektu Wooky navždy ztratí dosud nakoupené e-knihy.
  • 4. Statistika prodeje e-knih v Americe pro rok 2002 – 2010. Měna udávána v milionech USD. Zdroje: BRIGGS, Asa a Peter BURKE. A socialhistoryofthe media: fromGutenberg to the Internet. 3rd ed. Cambridge, UK: Polity, 2009, viii, 346 p. ISBN 9780745644943. KATOLICKÝ, Arnošt. 2000.E-book. E-kniha. Elektronický kniha. [online]. [cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf>. (1. odborník, 2. objektivníinformace, 3. reference, 4. funkčníodkazy, 5. odpovídajícístyljakyka) HANDL, Jan. 2004.Projekt Gutenberg – obdivuhodnáelektronickáknihovna. Lupa.cz [online].[cit. 21. listopadu 2012].Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/gutenberg-8211- obdivuhodna-elektronicka-knihovna/>. (1. odborník, 2. objektivníinformace, 3. reference, 4. funkčníodkazy, 5. kvalitainformací) DOČEKAL, Daniel. 2010.E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (1). Lupa.cz [online]. [cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste- takovy-e-svet-1/ >. (1. reference, 2. objektivníinformace, 3. vizuálníodkazy, 4. funkčníodkazy, 5. objektivníargumenty)
  • 5. DOČEKAL, Daniel. 2010.E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (2). Lupa.cz [online]. [cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste- takovy-e-svet-2/ >. (1. reference, 2. objektivníinformace, 3. vizuálníodkazy, 4. funkčníodkazy, 5. objektivníargumenty) KLEGA, Vratislav. 2012.Právní chyby na webu. Chip.cz [online]. [cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2012/chip-01-12/pravni-chyby- webu.html >. (1. odbornástránka, 2. reference, 3.odpovídajícístyljazyka, 4. srovnatelnástránka, 5. aktuální datum) Industry Statistics URL: <http://idpf.org/about-us/industry-statistics>.[cit. 21. listopadu 2012]. (1. aktuální datum, 2. vizuálníodkazy, 3. srozumitelnost, 4. objektivníinformace, 5. funkčníodkaz)