1. Řízení inovací
v knihovnách
Adam Hazdra
Katka Kánská
The Point Design

2. Agenda
Blok 1 Role knihovny a inovace
Blok 2 Zdroje inovací
Blok 3 Výběr a implementace
Blok 4 Uvedení inovace na trh

3. 1. Role knihovny a inovace
• Role knihovny
• Definice inovací
• Proces řízení inovací

4. Role se mění …
ČSÚ 2011
http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/A70035EC8F/$File/331811kap4.pdf

5. Benefity knihovnických služeb
Prodej
Procesní
Servis
Kvalita
Benefity Funkční Design
Funkčnost
Brand
Vztahové
Loajalitní
(Inspirace: Pricingidiot.com) program

6. Segmenty a potřeby
• Segmentace je rozdělení trhu na menší celky, které mají společné
charakteristiky.
• Účelem segmentace je lepší porozumění potřebám a jejich uspokojení
Segmenty musí být
1. Identifikovatelné – rozdílnost musí být objektivně měřitelná (věk, pohlaví)
2. Dostupné – jde je oslovit přes vybrané komunikační kanály
3. Významné – musí zahrnovat dostatečný počet lidí, aby ospravedlnili výdaje
4. S unikátními potřebami – kvůli specifické reakci na upravenou nabídku
5. Trvalé – minimalizuje náklady na změnu
http://www.netmba.com/marketing/market/segmentation/

7. Segmentační kritéria
Geografická
Region, hustota populace, klima
Demografická
Věk, pohlaví, velikost rodiny, příjem, povolání, etnický původ, národnost, náboženství
Psychografická
Zájmy, názory, hodnoty
Behaviorální
Vyhledávané benefity, míra loajality, připravenost k nákupu
http://www.netmba.com/marketing/market/segmentation/

8. Konkurence a konkurenční výhoda
• Pojetí konkurence se datuje k Adamu Smithovi
• Soupeření o omezené prostředky zákazníka
• Nejpoužívanější je koncept 5 konkurenčních sil M. Portera
http://www.synext.cz/analyza-konkurence-jejich-uspesnych-a-neuspesnych-kroku-jejiho-potencialu.html

9. Konkurence je širší …
Čím vám ale zákazníci platí?
Peníze, čas, něco jiného?
Share of wallet v. Share of attention

10. Proč inovovat?
„Myslíte, že lidé stojí o neustálé
inovace? Nejsou to všechno jen inovace
pro inovace? … Uznávám, že svět bez
inovací by se nikam nepohnul, ale měla
by přicházet ve chvílích, kdy je to nutné
a mají sílu něco změnit.“

11. Proč inovovat
It is impossible to overstate the importance of innovation.
It is one of the key drivers of productivity. It can help businesses
improve the way products and services are made and delivered or
introduce entirely new ones. It can reduce costs by increasing
efficiency. Evidence shows that innovating companies sustain a
higher performance and grow faster than non-innovators.
Innovation is a source of real competitive advantage for individual
businesses. For the economy as a whole, it is central to our
prospects for sustained prosperity. … Innovation is about
anything that enables a business to improve the products and
services it can offer.
Lord Sainsbury, (UK Minister for Science & Innovation, March 2003)

12. Proč inovovat v knihovnách?
• Konkurenční tlak (úbytek návštěvníků)
• Nový trh (e-booky)
• Nová technologie (iPad, smartphony)
• Nová legislativa/deregulace (DPH)
• Nová trajektorie (digitalizace)
• Nové chování trhu (multitasking)
• Reakce na negativní přijetí (Apple Newton)
• Černé labutě a divoké karty – náhodné změny

13. Průzkum PARTSIP
Jaké překážky pro inovace v knihovnách vidíte?
Výzkum v rámci konference PARTSIP 2011, n=32

14. Inovace – pohled akademiků
• Technické, designové, výrobní, řídící a komerční aktivity spojené s
představením nového produktu, či s prvním komerčním využitím
nového (nebo vylepšeného) procesu či vybavení. – Chris Freeman,
1982
• Přeměna příležitosti v novou myšlenku a její následné uvedení do co
nejpoužívanější praxe, Tidd a Besstant, 2009

15. Inovace – pohled byznysu
• Dobré myšlenky, motivovaní zaměstnanci a instinktivní porozumění
tomu, co chtějí vaši zákazníci. – Richard Branson, 1998
• Invence převedená v činy a uvedená na trh. – John Seely Brown

16. Inovace – pohled československý
František Valenta (1969)
Tvůrčí aktivita – inovace – efekty
Zbyněk Pitra (2008)
Využití zdrojů organizace k získání nových příležitostí za účelem zvýšení
výnosů = podnikatelský fenomén
Cháľ + Košturiak (2008)
Strategická změna, která přináší užitek zákazníkům a firmě v podobě
„modrého oceánu“

17. Syntetický pohled
• Novost
• Potřeby trhu
• Zavedení do běžného užívání
• Tržní úspěšnost
• Řízení
• Nejistota a riziko

18. Invence ≠ Inovace
Nápad VaV Zpeněžení

19. Inovační proces
Série kroků a aktivit, které snižují riziko nesprávného uvedení inovace na trh
Součást inovační strategie, která definuje, jakým směrem a za jakých
podmínek se bude organizace ubírat
Projektový Inovační proces
management
Řízení
Kreativita
investic

20. Inovační proces

21. Inovační proces

22. Inovační proces v kostce
1. Sběr podnětů 2. Výběr 3.Implementace 4. Marketing
• Od myšlenky k realizaci a úspěšnému zavedení na trh
• Omezení rizika neúspěchu
• Zefektivnění využívání zdrojů
• Rychlejší cyklus uvedení služby/produktu na trh
Tidd a Bessant, Managing Innovation, 4th ed., 2009

23. Inovační strategie – Firma A
Sběr podnětů
Produktový manažer zodpovědný za několik produktů
1
Vede dokumentaci – změny, náklady, zákaznické reakce
Zdroje podnětů: Obchodní oddělení, zákazníci, konkurenční analýza, nové trendy
Výběr
Roční evaluace výsledků a přidělení zdrojů 2
Plán uvedení nových produktů na trh
Vytvoření business case, jeho iterace a schválení
Realizace
Projektové řízení s milníky a cíli
3
Spolupráce napříč organizací
Vlastník procesu = produktový manažer
Marketing
Komunikační plán (mikrostránka, PR články, web)
Školení obchodního týmu 4
Stanovení cílů a kontrola
Další dovývoj dle potřeb trhu

24. Inovační strategie – Firma B
Sběr podnětů
Projektový manažer/ manažer výzkumu zodpovědný za produkt
1
Zdroje podnětů: Analýza trhu a potřeb, nové trendy, zákazníci
Sběr podnětů začíná půl roku před začátkem období
Inovace stávajících produktů zdarma, inovace placené, nové komerční projekty
Výběr
Předložení business case 2
Přidělení rozpočtu v ročních cyklech (rozvoj projektu 1 – 3 roky, pak plný výkon)
Stanovení cílů pro kvartály a rok
Realizace
Projektové řízení s milníky a cíli
Spolupráce hlavně v rámci malého týmu 3
Externí vývoj možný, funguje princip cost center
Marketing
Komunikační plán (PR články, tiskové zprávy, web, veletrhy, business breakfast)
Školení obchodního týmu 4
Stanovení cílů a kontrola
Další dovývoj dle potřeb trhu v rámci rozpočtu

25. Co je potřeba vědět …
1) Z vysokého množství původních nápadů se do fáze
realizace dostane jen minimum!
• Jak odhadnout, který z původních nápadů je nevybroušeným
diamantem? Pečlivé hodnocení nápadů.
• Graf pro produkty, u služeb bude platit obdobně:
3000
2500
2000
1500
Ideas
1000
500
0
Experiments Projects New
Products source: John Scotland, Stevens & Burley, 1997

26. Co je potřeba vědět …
2) To málo nápadů, které se dostane do fáze realizace, ještě
ve finále nemusí uspět.
• Inovační projekty JSOU RIZIKOVÉ.
• Pojí se s nimi také NEJISTOTA.
• Riziko má 2 složky
– Negativní chápeme intuitivně – „můžeme ztratit“
– Na pozitivní složku se musíme zaměřit – „můžeme získat“
• Pokud si vsadíte do rulety, můžete prohrát i vyhrát. S
výsledkem rulety ale nemůžete nic udělat. Inovace ale nejsou
ruleta…
• S rizikem je možné a je potřeba pracovat.
http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSNCO5KsjHpyfAn7zXeTQ36jpM--QXStgiHioKvHLCN8ZmSoJgU

27. Co je potřeba vědět …
3) Chyby jsou normální, lidské, přirozené. Lidé nebudou
inovativní, pokud jim v případě neúspěchu bude hrozit
trest!
• Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Ale my nechceme „nic nedělat“.
• Chyby je sice potřeba minimalizovat…
• … zároveň ale tolerovat, poučit se a neopakovat.
• Jedna chyba poprvé – jsme zase o něco chytřejší, nevadí.
• Ta samá chyba opakovaná – vadí, nepoučili jsme se.
• Je potřeba s chybami pracovat. Vědět, co nevyšlo a proč –
zkušenost.
http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSAXBWj4Qgl9fCemfiS59xQIDcvgOKgM0wYeR3Ss-kKXFH3EQmJsg

28. Co je potřeba vědět …
4) Inovaci děláme pro úspěch u našich zákazníků. V první
řadě ale musíme uspět interně – u našich
spolupracovníků.
• Inovace, to je vždy nějaká změna.
• Naprostá většina lidí nemá rádo změny!
• Čím větší je změna, tím větší interní odpor je
potřeba očekávat. Pokud všichni lidé v organizaci
změnu nepřijmou, nemá šanci uspět.
• Inovace, to je především práce s lidmi a lidé jsou různí. Velký
apel na komunikaci.
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcShJmo19q1kONE-glTeGxJsXBacCRehp5H7vb1C36rU5H_u62NZ

29. Podmínky úspěchu
Americká společnost Organisational Development Resources
Inc., která se specializuje na management změny, vidí tyto 4
základní determinanty:
1. Vhodný sponzor, který věří ve změnu
• Zajistit, aby za změnu bojoval někdo, kdo má možnosti jí prosadit
2. Dovednosti vedoucích pracovníků
• Dosadit na správná místa správné lidi, aby mohla být změna realizována
3. Zaměření se na odpor ke změně
• Zaměřit se na ty, kteří změnu odmítají
4. Soulad s podnikovou kulturou
• Změna realizována v souladu s tím, na co jsou lidé zvyklí, aby
nepůsobila žádné další potíže

30. Inovace v praxi
• Nestihnuté termíny
• Ústupky z plánu
• Jiné cílové skupiny
• Vzrušení ustupuje
• Podpora slábne
a po bitvě je každý generál !

31. 2. Zdroje inovací
• Paleta zdrojů
• Interní zdroje
• Výzkumná strategie
• Trendy v informačním světě

32. Paleta zdrojů pro inovace
www.kip.zcu.cz/kursy/imi/IMI2007/PODNETY.doc

33. Zdroje pro inovace služeb
Zdroje informací pro inovace ve firmách ze zemí EU
Dodgson, M. et al (2008). Management of Technological Innovation, 2nd ed., str. 70.

34. Využití vnitřních zdrojů inovací
• Spontánní v řízené generování námětů
• Motivace pracovníků k inovacím
– Materiální (variabilní složka, odměny, body)
– Nemateriální (uznání, podpora, kariérní růst)
– Krátkodobá (úspěch projektu, finance)
– Dlouhodobá (svoboda, seberealizace)
• Zaznamenávání námětů (databáze, občasník, NewsClub)
• Pravidelné vyhodnocení a proces realizace
• Vytvoření samostatné pozice pro řízení projektů
• Infúze nové krve do kolektivu

35. Systém Zebra ve Škoda Auto
Založeno na myšlence kontinuálního zlepšování služeb a
výrobního proces (Kaizen)
Po podání podnětu na zlepšení je tento vyhodnocen nadřízeným
Zaměstnanec získává body, které proměňuje za benefity, např.
poukázky do lékárny, peníze, …
Úspory v řádech desítek milionů, náklady v řádech jednotek

36. Řízené metody
Brainstorming
– Skupinové generování nápadů
– Nekritický přístup zaměřený na kvantitu
– Odložený kritický úsudek
– Kolem 15 min s jasným zadáním
Brainwriting
– Stejný účel jako brainstorming
– Písemnou formou v kolektivu
Gordonova metoda
6-3-5

37. Výzkum: Včera zaznělo
• Důvody výzkumu
2. Názory
• Metody
1. Data 3. Činy • Cílové skupiny
• Omezení
Váš
výzkum

38. Výzkumná strategie
• Frekvence a forma výzkumu v průběhu projektu
• Pravidelný výzkum
• Nárazový výzkum
• Sledování jednotných ukazatelů v čase
• Komunikace výsledků výzkumů stakeholderům

39. Příklad výzkumné strategie
Q1 Q2 Q3 Q4
Pravidelný Příprava Realizace
výzkum 250 respondentů
spokojenosti
Etnografická Realizace Realizace
analýza pro 10 respondentů 10 respondentů
službu 1
Nárazový Příprava Realiazce
výzkum pro Tržní analýza Focus group
inovaci 1
Půlroční Sběr dat Kvalitativní Nakoupená
analýza trendů vyhodnocení analýza
v ICT

40. Orientace na budoucnost
• Dosavadní zdroje inovací stavěly na
minulosti nebo současnosti
• Jak se orientovat na budoucnost?
– Foresight – vlastní zjištění
– Trendy – již diskutovaná zjištění
„I skate to where the puck is going
to be, not where it is.“
http://michaelmindes.com/images/wayne-gretzky-stanley-cup.jpg

41. Varianta 1 - FORESIGHT
• Pojem „foresight“ zatím nemá český ekvivalent
• „Laicky a zjednodušeně řečeno, foresight je přemýšlení nad tím, co by se
mohlo stát zítra, a na základě toho dnes učinit nějaké rozhodnutí.“
(Valenta, TC AV ČR 2011)
• Jak?? Data z budoucnosti samozřejmě nemáme…
– Komplexní pohled na současnost, co s čím souvisí,
očekávané události (např. politika), dosavadní vývoj
– Na základě toho lze usuzovat na budoucnost
– Čím delší časový úsek, tím větší nejistota
http://nd01.jxs.cz/910/386/8d4913e41c_6430641_o2.jpg

42. Hlavní rysy foresightu
1. Orientace do budoucnosti
2. Ideálně kontinuální proces (příp. při
nečekaných událostech)
3. Participace velkého množství
(relevantních) expertů
4. Intenzivní komunikace (a proto)
5. Přijímána a sdílena širokým spektrem
aktérů
http://www.sessionmagazine.com/img/digital-arts/digital-eyes-photomanupulation/digital-eyes-photomanupulation02.jpg

43. Co si o foresightu odnést
• Existuje tento postup ☺
• Značně komplexní po stránce metodologické, obsahové i po stránce
lidských zdrojů
• Vyplatí se spolupráce subjektů
– Pro samotnou instituci obvykle náročné
– Foresight sám o sobě to přímo vyžaduje
http://www.jamb.ca/mt/photos/2005/complexity.jpg

44. Varianta 2 – sledování TRENDŮ
• Podívejme se na trendy, které již jsou diskutovány
(Jeden ze vstupů foresightu)
• Odborné články, tisk, konference, výzkumy…
• Z pohledu knihoven:
– Trendy ve společnosti
– Trend elektronických knih
– Trendy sociálních médií
– Trendy v knihovnách
http://www.edconsult.org/Portals/41331/images//Educational%20Consulting%20Trends-resized-600.jpg

45. Přehlcení informacemi
• „Terapeutická role knihoven“??
– Ulevit uživatelům od informačního přehlcení, informačního stresu, syndromu
informační únavy
http://4.bp.blogspot.com/-Zxp9l4Iqt-g/Ti2Lrv3CszI/AAAAAAAAAcc/x7Jc1fA57Xg/s1600/infooverload.jpg

46. Mění se postavení knihovny
• Dříve:
– Knihovna de facto jediným zdrojem
informací
– Funkce poskytovatele informace
• Dnes:
– Existují i jiné zdroje informací
– Funkce zprostředkovatele informace
http://nd01.jxs.cz/730/847/a772d57549_29525505_o2.jpg
http://owebu.bloger.cz/obrazky/owebu.bloger.cz/search-engine-marketing.jpg

47. Mění se styl práce s informacemi
• Informace pro práci a studium jsou vyhledávány
přednostně jinde než v knihovnách
• Zákazník chce informace
– „Teď hned, přesně to, co potřebuji, zadarmo“
• Knihovna až v případě, že „selže vyhledávač“
– Těžko vyhledatelné, vzácné či unikátní zdroje
http://www.findmysoft.com/img/news/People-Don-t-Know-What-a-Browser-Is-Google-Explains-It-to-Them.jpg
http://www.blogcdn.com/downloadsquad.switched.com/media/2007/12/cantfindongoogle.jpg

48. Způsob trávení volného času
• Díky otevřenému, globálnímu světu soupeří knihovny o volný čas
návštěvníků s daleko více subjekty než dříve!

49. Trend e-knih
„Čtení jako takové zůstává, mění se pouze forma či médium - podobně
jako např. vynález knihtisku znamenal např. nevyhnutelný úpadek
papírových a papyrusových svitků.“ (Jan Rylich, 2011)
http://knihovnakasnice.files.webk.cz/images/book.jpg
http://atevi.txt.cz/obrazky/papyrove_svitky.jpg
http://digital-lifestyles.info/copy_images/cybook-gen3-reader-lg3.jpg
Rylich, Jan. Knihy versus elektronické čtečky - veřejná diskuse v Národní knihovně. Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 10 [cit. 30.10.2011]. Dostupný na World Wide Web:
<http://www.ikaros.cz/node/7166>. URN-NBN:cz-ik7166. ISSN 1212-5075.

50. Prodejnost tabletů v ČR
„Zájem zákazníků o tablety prudce stoupá. Zatímco v minulém roce
byly spíše výsadou nadšenců, za první dvě čtvrtletí roku 2011 dosáhly
prodeje tabletů v e-shopu CZC.cz šestinásobku hodnot z roku 2010.“
(Tisková zpráva CZC.cz, 18. 7. 2011)
Graf – vývoj prodeje tabletů v letech 2010 a 2011, zdroj: CZC.cz

51. Čtečky e-knih
„Informovanost veřejnosti o elektronických knihách a pro ně určených
speciálních čtečkách roste.“
„Cca 20 % chce do 1 roka koupit čtečku, 10 % tablet.“
„Masovější rozšíření čteček elektronických knih je možné očekávat se
zlevněním těchto přístrojů.“
(Mediaresearch, březen 2011)
Zdroj: Mediaresearch, březen 2011

52. Vydavatelé e-knih v ČR
• Pronikání 'nechtěných' e-knih do Česka zrychluje
(Martina Leierová, Lidové noviny, 17. května 2011)
Trend elektronických knih, který ve světě sílí, začíná zvolna prosakovat i na český
knižní trh. Zatímco v USA se loni prodalo víc e-knih než knih v pevné vazbě, u nás
je zatím možné z internetu stáhnout oficiálně zhruba 700 placených titulů.
Většinou jde o české autory. Rozšíření e-knih přitom nakladatelé berou jako nutné
zlo.
Situace se pomalu mění, jak ukázal i letošní ročník veletrhu Svět knihy. „Zatím
vydáváme české autory, protože s nimi je jednodušší se domluvit na právech. Pak
máme vytipovanou překladovou literaturu, do konce roku chceme vydat tak 150
e-knížek,“ řekl v rozhovoru pro LN šéf nakladatelství Argo Milan Gelnar.
http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQms077cH63drYALZS3W6EPHmE__exgkO4pwbqZc_MEdEbIB7IO

53. Rozšíření e-knih v ČR
• Zatím příliš ne (na rozdíl od USA, Velké Británie i západní Evropy)
– Cena čteček – prozatím neklesla na úroveň, kdy by došlo k masovému šíření
– Obsahová náplň – zatím trvá neochota nakladatelů
Paralela s hudebním průmyslem. Tomu také trvalo několik let, než opustil
lisování kompaktních disků a marné útoky na "piráty", a místo toho se
zaměřil na fungující digitální distribuci. Jakmile totiž uživatelé získali
rychlou, legální a dostupnou alternativu, hudební průmysl se opět
vzpamatoval. Stejný vývoj přitom zažívají v zahraničí i e-knihy.“
(Martin Lipert, eReading.cz, veřejná diskuse v Národní knihovně, 6. 10. 2011 )
http://www.iphone-hry.cz/wp-content/uploads/2008/10/web_itunes.jpg
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQh1Vq4leTq6vpWBG36IGFQt_O7ZCyJxuYlKjrURuHmg5uaC1tG2oWm6QvrcA

54. Trendy sociálních médií 2011
1. Aplikace pro mobilní telefony
Velké téma, obliba aplikací podnítí jejich rozvoj i v knihovnách
(pro webové stránky, knihovní databáze ad.)
2. QR Kódy
Začínají být populární i ve světě businessu a marketingu, začnou
se používat také v knihovnách.
3. Google Aplikace
Google má knihovnám hodně co nabídnout, ať je to již google
docs, google voice ad.
4. Twitter
Stále více knihoven využívá Facebook, Twitter ale v mnoha
ohledech může nabídnout více, zejména pokud jde o
reference a okamžité odpovědi na otázky.
http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQS1MGfyZHjgzBlzyfWB2QDVuncroobDR2OU-Op04_YkqD46CsD
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcROBcka4buPQEbPdiDHR-p7Rlqy4L8JFrHmuwoAht-L83K0-iDL
http://excelsisdeo.com/images/banner_mobil_2.png
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSN1tfwqlc5uITNqsSAwBNtKZHXQ3agbsEptK_FxsX7Zi0YS1A1xQ
Zdroj: Trendy pro rok 2011, AnnaLaura Brown, http://socialnetworkinglibrarian.com

55. Trendy sociálních médií 2011
5. Virtuální reference
Díky řadě aplikací prostřednictvím sociálních médií jsou možnosti
daleko širší než dříve, např. okamžité chat aplikace na fan
stránkách na Facebooku nebo live video stránky jako ustream.tv
6. Rostoucí spolupráce
Díky sociálním médiím dochází k růstu spolupráce knihoven s dalšími
subjekty.
7. Lekce ze sociálních médií
První knihovny již začaly a mnoho dalších knihoven bude následovat.
8. Sociální média pro výuku
Používání sociálních médií jako nástroje pro výuku a ne jen jako
prostředek k propagaci knihovny.
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRd-Id67sUX1gvqyOBVdAgkQeILiqexQi7vPqKFtwbgnU2zDiWpGQ
http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRw1M_W0tqfSun6Z51Ni5LrJfmPVl0SeNUfwVoLSvFzkoji9eqS
http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQtYcNqaB1fa4Fof3TWIH5n6GGTXIW0eO6BFgswdqMilfQeDNFn
Zdroj: Trendy pro rok 2011, AnnaLaura Brown, http://socialnetworkinglibrarian.com

56. Trendy v knihovnách
1. Služby jsou méně fixované na místo
2. Sbírky hromadné, speciální či
na vyžádání
3. Pokrok prostřednictvím partnerství
4. Podpora výzkumu, která vyvažuje
šíři a hloubku
http://1.bp.blogspot.com/_Exd5lgvCjMU/Sj4gVzcR8xI/AAAAAAAAAqg/YXJIntfiHO4/s400/Picture+7.png
How Library Services Are Changing, www.brightspotstrategy.com, prosinec 2010

57. 3. Výběr a řízení projektů
• Stage-gate řízení
• Hodnocení a analýza námětů
• Prioritizace a řízení

58. Stage-gate - nástroj
pro systematické řízení inovací
http://lostgarden.com/uploaded_images/StageGate-Gate-Diagram-720224.jpg

59. Stage-gate model v přiblížení
http://www.stage-gate.dk/images/stage-gate-process.gif

60. Brány
• Brány jsou místem, kde se proces zastavuje a
dochází k hodnocení:
– Kvalita provedení: Je předchozí krok proveden kvalitně?
– Obchodní zdůvodnění: Vypadá projekt i nadále atraktivně z ekonomické
a obchodní perspektivy?
– Akční plán: Jsou navrhovaný akční plán a požadované zdroje rozumné a
zdravé?
• Brána může vést ke čtyřem výsledkům:
– Jít, zabít, podržet nebo recyklovat
• Brána
– Vstupy – co projekt musí splňovat, aby se dostal k bráně
– Kritéria – podle čeho budeme posuzovat
– Výstupy – rozhodnutí + akční plán, co dále
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcT-3kBO_Y8Tc81_WJ8HXF04Q7zH5tqUrGVMouobRD1F6D9hu-ab_w
Zdroj: Wikipedia

61. Fáze
• Generování nápadů (fáze 0)
– Kreativní fáze, spontánní nebo řízené
• Scoping (fáze 1)
– Co z nápadů je v souladu s naší vizí?
• Vytvoření business case a plánu (fáze 2)
– Náročná fáze, podrobné zdůvodnění „reason why“
• Vývoj (fáze 3)
– Samotný vývoj inovace
• Testování a validace (fáze 4)
– Fuguje vše tak, jak jsme naplánovali?
• Uvedení do praxe (fáze 5)
– Uvedení na trh či spuštění nové služby

62. Nástroje pro jednotlivé fáze
• Generování nápadů
– Viz zdroje inovací, brainstorming, metoda 635, Gordonova metoda, …
• Scoping
– 6 klobouků, 10 inovačních person, identifikace rizik
• Vytvoření business case a plánu
– Externí analýza, interní analýza, zákaznický výzkum, výzkum trhu, akční plán
• Vývoj
– Prototypování
• Testování a validace
– „Near testing“, „Fild testing“, „Market testing“
• Uvedení do praxe
– Marketing a marketingová komunikace ve všech jejích podobách, roadmaping

63. 6 klobouků
• Metoda tzv. paralelního myšlení.
• Používá se k systematizaci zpětné vazby na projekt, námět, analýzu apod.
• Přebírání rolí podle polohy klobouku
Informace: (Bílá) - bere se do úvahy pouze jaké informace jsou známé, co
jsou fakta?
Emoce: (Červená) - instinktivní emoční reakce anebo vyjádření o emocích
(ale bez zdůvodňování)
Negativní usuzování: (Černá) - logika aplikovaná na určení chyb nebo barier,
hledání neshod
Pozitivní: (Žlutá) - logika aplikovaná na určení přínosů, hledání souhlasu
Kreativita: (Zelená) - vyjádření provokace a pátraní, sledování, kam vedou
nápady
Přemýšlení: (Modrá) - přemýšlení o přemýšlení
de Bono, Edward (1985). Six Thinking Hats: An Essential Approach to
Business Management. Little, Brown, & Company.

64. 10 inovačních person
Učím se
–Antropolog
–Experimentátor
–Sběrač
Organizuji
–Překážkář
–Kolektivec
–Ředitel
Buduji
–Architekt zážitků
–Scénárista
–Pečovatel
–Vypravěč

65. Analýza rizik
• Riziko bude existovat vždy!
– Potřeba jej minimalizovat na přijatelnou mez.
• Analýza rizik
– Pojmenování rizik, jejich ohodnocení, jak budou monitorována, co budeme
dělat, pokud se riziko stane skutečností
Pojmenované Závažnost Pst. Významnost Monitoring If then…
riziko důsledků výskytu rizika
Požár skladu 8 (1-10) 0,1 (0-1) 0,8 (0-10) Požární hlásič Samostatný plán
Výpadek proudu 3 0,5 1,5 Kontrolka Záložní generátor

66. Business Case
• Strukturovaný popis projektu/ inovačního záměru
• Slouží ke komunikaci v rámci rozhodovacího a
implementačního řetězce
• Pomáhá inovaci „prodat“ dále
• Zahrnuje informace
• Ekonomické
• Tržní
• Analýzu rizik
• Harmonogram

67. Nástroje pro brány:
Multikriteriální hodnocení
• Nástroj pro hodnocení variant
• Ale jak? Každou variantu posuzujeme podle
několika kritérií, která mají obvykle různý
charakter
– 1 340 000 Kč, 63 %, done, 160 dB, 3 měsíce, 15 pracovníků, 20 kg, 23
°C, …
– Dosažení konkrétní hodnoty vs minimalizace vs maximalizace

68. Požadavky na kritéria
• Úplnost – podchytit vše potřebné
• Minimální rozsah – co nejmenší počet
• Operacionalita – jasný a jednoznačný smysl
• Neredundance – každý aspekt aby vcházel jen jednou
• Nezávislost – ne příliš těsné vazby
• V praxi obtížné dodržet všechny podmínky
• O nedostacích souboru kritérií musíme aspoň vědět
• Snaha dosáhnout vyváženého souboru kritérií

69. Jaká kritéria používáte?
• Ekonomická
• Výkonová
• Technologická
• Ekologická
Rozčleňte v týmech vaše kritéria do kategorií a
přiřaďte jim důležitost od 1 do 10

70. Váhování
• Oceníme každé kritérium, jak je pro nás důležité =
VÁHA (0-1)
• Kritéria převedeme = HODNOTY číselné stupnice
(např. 0-10)
• Pronásobíme váhy s číslenými hodnotami
kritérií, sečteme do celkového výsledku.
Kritérium 1 Váha 1 Honota 1 Skóre 1
• Jednoduché?
Kritérium 2 Váha 2 Hodnota 2 Skóre 2
– Jak stanovit váhu? Řada metod
– Jak převést kritéria? Řada metod
Kritérium 3 Váha 3 Hodnota 3 Skóre 3
– Ve finále je to velké hraní si s čísly
Jaká kritéria chceme ∑ SKÓRE
max a jaká min?

71. Postupný rozvrh vah
Skupina Váhy skupin Kritéria Váhy kritérií v Celková váha Hodnota Skóre
kritérií kritérií rámci skupin kritéria kritéria
Ekonomická 0,5 Náklady 0,6 0,3 7 2,1
Doba 0,2 0,1 3 0,3
návratnosti
Atraktivita 0,2 0,1 5 0,5
pro sponzory
Technologická 0,4 Čas potřebný 0,7 0,28 2 0,56
k realizaci
Spotřeba 0,3 0,12 8 0,96
energie
Ekologická 0,1 Hlučnost 0,6 0,06 10 0,6
Využívání 0,4 0,04 2 0,08
receklovaných
materiálů
SKÓRE 5,1

72. 4. Uvedení na trh
• Marketingová komunikace
• Management služeb v čase
• Inspirace

73. Komunikační plán
• Cílové skupiny a cíle Plánogram
T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9
• Využívaná média A1
A2
A3
• Klíčové aktivity A4
A5
• Harmonogram A6
A7
• Rozpočet
• Systém získávání zpětné vazby

74. Sociální média?
• Ano, ale nejsou zadarmo, stojí Váš čas!

75. Interní komunikace
• Směrem k zaměstnancům, spolupracovníkům
– (Komunikace podstatná během celého inovačního
procesu)
– Prodejte své úsilí a úspěšné dotažení inovace do konce,
motivace zaměstnanců pro příště
– Informace o uvedení služby do praxe, zaměstnanci front
staff musí být připraveni na tápající zákazníky
• Směrem ke zřizovateli
– Komunikace aktivit a výsledků
– Průběžné zprávy, výroční zprávy
– Stručnost, barvy, zajímavá grafika, obrázky, grafy

76. Řízení služby v čase
• Uvedením na trh cyklus nekončí
• Pravidelná analýza výsledků
• Uživatelské chování a reakce
• Úpravy služby
http://rickwilsondmd.typepad.com/rick_wilson_dmds_blog/2010/03/the-rogers-diffusion-of-innovation-curve.html

77. Roadmaping
• Tři klíčové otázky:
– Kam chceme dojít?
– Kde jsme teď?
– Jak se tam dostaneme?
• Grafická podoba

78. Řízení služby v čase
Úspěšný vstup inovace na trh je pro organizaci skutečným
úspěchem pouze tehdy, má-li v tomto okamžiku již připraven
nový inovační záměr.
Zbyněk Pitra
Management inovačních aktivit
Professional Publishing 2006

79. Shrnutí: Inovační strategie
Sběr Výběr Implementace Uvedení na trh
Výzkumná strategie
Marketingová komunikace
Roadmapping

80. Kontakt
Adam Hazdra, MSc.
Ing. Kateřina Kánská
hazdra@thepointdesign.cz
kanska@thepointdesign.cz
www.thepointdesign.cz
724 359 057
Blog Drzá cihla/ What‘s the Point?
Twitter AdamHazdra