Moravské Bránice - urbanistická studie malého sídla (2011) autoři: Jan Dvořák, Eliška Neveselá Pokorná, Adam Lukačovič, Jan Kraut vedoucí práce: doc. ing. arch Karel Havliš FA VUT v Brně ve spolupráci s o.s. Bráničánek

1. MORAVSKÉ BRÁNICE_URBANISMUS MALÉHO SÍDLA
2010/11 ZS FA VUT v Brně
Jan Dvořák
Eliška Neveselá Pokorná
vypracovali: Jan Kraut _ Adam Lukačovič vedoucí atelieru: doc. Ing. arch Karel Havliš UN5

2. OBSAH
Úvod 1
Historický vývoj 2
Současný stav_legenda_doprava 3
Historický kontext 4
Analýza_pěší_přechody 5
Řešená místa 6
Inspirace 7
Železniční nádraží 8-10
Trojuhelník 11-12
Historické centrum 13
Hřbitov 14
Sokol 15
Na Potoku 16
Na Potoku_střed Jan D 17
Na Potoku_májka 18
Na Potoku_střed 19
Na Potoku_májka 20
Na Potoku_detské hřište Eliška N_P 21
Na Potoku_rybník 22
Potočiště_fauna a flóra 23
Na Potoku 24
Na Potoku_nahoře 25
Na Potoku_střed 26
Zvonička Jan K_Adam L 27
Na Potoku_májka 28
Na Potoku_rybník 29
Mobiliář 30
Profily 31

3. ÚVOD
Obec Moravské Bránice
Moravské Bránice jsou malou obcí, ve které žilo v roce 2006 910 obyvatel, leží na jihovýchod od Brna, asi 25km po silnici a 20km
vzdušnou čarou od středu Brna. Moravské Bránice vznikly ve 12 . století jako obranná vesnice, která měla chránit Dolní Kounice. Bohužel
toto předurčení nebylo překonáno. Zatímco v Dolních Kounicích je klášter, synagoga, zámek, náměstí, v Moravských Bránicích není nic
než silnice, domy, potok a trať. Velká část obyvatel asi jedna třetina všech denně vyjíždí za prací mimo obci a tak se přes den obec
stává obcí dětí, nezaměstnaných a maminek na mateřské. Veřejný život se zde příliš neuplatňuje, což je škoda. Úroveň veřejného
prostoru je mizivá, veřejný prostor není, nejsou ani chodníky, ani autobusové zastávky, ani přechody. Prostě holá místa.
Kritická místa
Jedním z hlavních problémů obce je dopravní situace. Přes Moravská Bránice vedou hlavní tahy z jihu na sever z Dolních Kounic na Brno,
na západ do Ivančic. Denně zde projíždí velké množství aut, nejen osobních, ale i nákladních. Na začátku obce není kromě žádné
dodatečné účinné omezení rychlosti, přechody a chodníky chybí na důležitch místech. S vyřešením tohoto problémem nám pomohl pan
inženýr Stanislav Prokeš.
Dalším problémem je nerespektování původního centra obce, přes původní náves vede hlavní silnice.
Centrum se školou, obchodem a úřadem není jasně prostorově definované.
Lokalita Na potoce je pusté, nijak neřešené území sloužící občasným kulturním akcím.
Prostor před železničním nádražím je velký asfaltový prostor bez jakéhokoliv řešení míst pro parkování, pro zastávku autobusu, pro
odpočinek cestujících.
Hřbitov je obklopen krásnými lípami a velkou plochou travníku.
Prostory kolem sokolovny jsou neupravené.
Hodnoty místa
Dřevěná zvonice původně z 18. století, přestěhována a znovu postavena v roce 1929.
Sokol byl založen v roce 1912. Svou činnost začal v budově hasičky. Základní kámen pro stavbu sokolovny byl položen až v roce
1927. Výstavba pokračovala rychle a 6. května 1928 se v sokolovně začalo cvičit. Dnes čítá jednota 365 členů.
Budova nádraží byla Postavena byla v letech 1868 až 1870.
Zajímavou stavbou na trati severně od nádraží pod násypem 35 m vysokým je podjezd 80 m dlouhý. Podjezdem, nebo-li „Kanálem“
protéká potok Bukovina.
Sdružení Braničánek
Aktivní frakce obyvatel založila v roce 2009 občanské sdružení Braničánek, které by chtělo změnit prostory obce, vytvořit kvalitní
prostředí pro děti, žít více společensky a kulturně. Mezi jejími členy jsou i přistěhovalci z města. Bohužel však obec ani občanské sdružení
nemá peníze a nemůže je ani získat z fondů na obnovu obcí, protože nemá územní plán. A tak jako první malý krůček požádalo
občanské sdružení Braničánek naši fakultu o nástin řešení veřejných prostor. My jako studenti z města máme názor pokračovat v tradici
venkovského prostora, uplatnit materiály vesnici blízké jako je dřevo či mlatový povrch. Avšak obyvatelé obce chtějí to, co máme ve
0

4. HISTORICKÝ VÝVOJ
I. vojenské mapováni, 1764-1768 II. vojenské mapování 1836-1852
III. vojenské mapování 1876-1878 současný stav
jan k _ adam l
S Mapy zobrazují vývoj Moravských Bránic od 1. poloviny 18. století. Je jasně viditelné, která část byla v minulosti
centrem obce - dnešní ulice “Dědina”. Postupem času se obec rozrostla kolem potoku Bukovina - dnešní ulice
”Na Potoku”, která se stala jakýmsi centrem. V současné době tak samotné historické centrum postráda svoji
0 50 200 400 m funkci, je značně degradováno a slouží pouze jako dopravní křižovatka.
0

5. SOUČASNÝ STAV_LEGENDA_DOPRAVA
železniční nádraží
průmyslový objekt
fotbalové hřiště
hřiště
sáňkovací kopec
hřbitov
autobusová zastávka zvonička
železniční stanice
požární zbrojnice
škola
obchod
obecní úřad
letecký pohled ze severu
stravování
občerstvení
zvonička
sakrální objekt
rybník
jan k _ adam l
S hlavní cesty Současná situace je ovlivněna blízkou návazností na Brno, a to hlavně doprava, ale i služby a tak trochu i
vedlejší cesty urbanismus. Většina obyvatel dochází za prací a to hlavně automobily. Cestné komunikace jsou tak využívany
v maximální formě, možno až príliš. Vyskytuje se tu bohužel i trend přinést si “město” do vesnice. Domy
0 50 150 300 m postavené bez ohledu na okolitou zástavbu, nebo ulice zaplněné až po okraj zámkovou dlažbou.
0

6. HISTORICKÝ KONTEXT
pohled na obec z 20. let 20.století
ulice “Dědina”
ulice “Pod Starýma”
jan k _ adam l
S hlavní cesty Revitalizace původního centra je z historického kontextu velmi významným krokem k uklidnění dopravní
vedlejší cesty situace. Současné rozdělení cest v tomto místě na jednosměrky je s ohledem na dostatečnou šířku komunikací
historické centrum neopodstatněné. Hlavním záměrem je vyloučení jednosměrky z ulice “Dědina” a přesunutí veškeré dopravy na
0 50 150 300 m ulici “Na Potoku”. Vysvobození “Dědiny” tak umožní její následný rozvoj.
0

7. ANALÝZA_PĚŠÍ_PŘECHODY
příklad značení před přechodem
příklad zvvýšeného přechodu
příklad šikany před vjezdem do obce
jan k _ adam l
S hlavní pěší přechody Významným krokem je i změna hierarchie dopravy. Problém, který je v našich zeměpisných šířkách běžný.
siločáry chodců Jeho náprava je pro správný chod obce nevyhnutná. Aby byl veřejný prostor využitý, musí se nejprve chodec
zvýšená úroveň vozovky k němu bezpečně dostat. V Hierarchii se tak musí přesunout na první příčku, před automobilovou dopravu. Zde
0 50 150 300 m se to snažíme řešit komplexními plošnými přechody, šikanami před vjezdem atd.
0

8. ŘEŠENÁ MÍSTA
budova železničního nádraží
sokol
hřbitov
konec ulice “Dědina”
nádraží
trojúhelník
historické centrum
zvonička
“Na Potoku” májka
Na Potoku
rybník
jan k _ adam l
S kritická místa Po průzkumech, analýzách a přehodnocování jsme dospěli k určitým hlavním kritickým místům, která svým
způsobem ovlivňují obec a svou funkci neplní správně. V nasledujících kapitolách se budeme zabývat možnými
řešeními problémů v těchto místech, přičemž jsme se nejvíce zaměřili na lokalitu “Na Potoku”, a to nejen kvůli
0 50 150 300 m jejím dimenzím, ale hlavně z důvodu kulturního a společenského středu obce.
0

9. INSPIRACE
koryto před úpravou netradiční použití kamenného povrchu příklad použití mlatu v parku
žulové kostky prorostlé travou konec ulice “Dědina”
koryto po úpravě
vinná réva místo živého plotu alej okrasných jabloní malus everest “Na Potoku” májka
jan k _ adam l
Snažili jsme se najít materiály a povrchy které by zapadli do vesnického prostředí, doplňovali jeho
charakteristiký ráz, byly cenově dostupné, technologicky nenáročné, lehce udržovatelné a estetické. Rovněž
zeleň respektuje flóru regionu a obce samotné. V návrhu mimo jiné počítáme s výsadbou jabloní a plůtků vinné
révy.
0

10. ŽELEZNIČNÍ NÁDRAŽÍ
jan d.
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
0

11. ŽELEZNIČNÍ NÁDRAŽí
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
0

12. ŽELEZNIČNÍ NÁDRAŽÍ
P
P
jan k _ adam l
zeleň Železniční nádraží je zřejmě nejvyužívanější místo v obci. Reprezentačnímu objektu však neodpovídá plocha
S
mlatová úprava před ním. Obrovský asfatlový prostor je proto nahrazen malým zeleným vyvýšeným parčíkem s kruhovým
přechod pro chodce naměstím a autobusovou zastávkou. Umístění a rozvrh je odvozen od minimálního poloměru otáčení
0 5 20 40 m dřevěné prvky autobusu. Parkovací místa jsou kromě původních míst umístěny i ve středu tohoto poloměru.
1

13. TROJUHELNÍK
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
1

14. TROJÚHELNÍK
jan k _ adam l
S zeleň Trojúhelník v sobě skrývá potenciál “průchozího náměstí”. Vytvoření střední cesty s malým kruhovým
mlatová úprava prostorem se stromem uprostřed přináší zlepšení využití jako přechodu i jako místa vánočních střětnutí. Symbol
přechod pro chodce kruhu je tu použitý stejně ako při nádraží a potoku. Přesunutí zastávky na toto místo je samozřejmostí,
0 5 20 40 m dřevěné prvky vyplývajíci s komunikační návaznosti na okolní časti obce.
1

15. HISTORICKÉ CENTRUM
jan k _ adam l
zeleň Koncept historického centra obce byl naznačený již v úvodní analýze. Jeho zklidnění, zkultůrnění a navrácení
S
mlatová úprava života. Obnovení zeleně, zmírnění násilného dělení částí v zatáčce, celková úpava spodní části, zrušení
přechod pro chodce betónového žlabu na přírodní stružku a úprava povrchů s podstatným využitím mlatu. Prostor tak získá
0 10 30 60 m dřevěné prvky ztracený nádech minulosti, který drží při životě jen pár starých vesnických stavení.
1

16. HŘBITOV
jan k _ adam l
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
1

17. SOKOL
jan d.
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
1

18. NA POTOKU
jan k _ adam l
NA POTOKU 1

19. NA POTOKU_STŘED
jan d.
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
1

20. NA POTOKU_MÁJKA
jan d.
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
1

21. NA POTOKU_STŘED
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
1

22. NA POTOKU_MÁJKA
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
2

23. NA POTOKU_DĚTSKÉ HŘIŠTĚ
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
2

24. NA POTOKU_RYBNÍK
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
2

25. POTOČIŠTĚ_FAUNA A FLÓRA
eliška p_k
zeleň Samotným hřbitovem se návrh v podstatě nezaobírá, pokud nepočítáme jeho rozšíření v budoucnosti. Zaobírá
S
mlatová úprava se zelenou plochou vedle, obklopenou cestou. Funkce je už daná a měnit ji s ohledem na místo, nemá význam.
přechod pro chodce Odvoláváme se na současné využití, čímž je sáňkovací plocha. Kopec je vyvýšen zemním náspem a
0 5 20 40 m dřevěné prvky bezpečnost zaručuje dřevěná ohrádka kolem celé plochy.
2

26. NA POTOKU
řez 1.
řez 2.
řez 3.
řez 4.
řez 5.
řez 6.
jan k _ adam l
zeleň Oblast ulice “Na Potoku” je největší řešenou oblastí. Nevyhnutelný a klíčový zásah je v profilu koryta Bukoviny.
S
mlatová úprava Zvednutí hladiny, přírodní charakter toku, terasovité spády, kontakt vody s veřejným prostranstvím, výsadba
přechod pro chodce zeleně. Řezy znázorňují změnu průběhu profilu podél celé ulice. Krom zelených ploch je hlavní povrchovou
0 20 60 120 m dřevěné prvky úpravou mlat.
2

27. NA POTOKU_NAHOŘE
jan k _ adam l
S zeleň Začátek ulice “Na Potoku” je úvodem k řešení celé oblasti. Změna povrchu vozovky a chodníků na mlat,
mlatová úprava revitalizace zeleně, nové mobiliářové prvky a úprava koryta Bukoviny. To jsou hlavní prvky, které spojují
přechod pro chodce jednotlivé části potoka a vytvářejí tak jeden funkční celek.
0 5 20 40 m dřevěné prvky
2

28. NA POTOKU_STŘED
P
P
jan k _ adam l
S zeleň Střední část je zaměřena na provoz základní školy. Uzavřený prostor vytváří ideální klidné místo pro umístění
mlatová úprava dětského hřiště, které by bylo přírodně spojeno s vodním prvkem, potokem. Dřevéná plocha se žlabem plynule
přechod pro chodce propojuje jeden břeh s druhým a vysutý chodník naznačuje cestu k významného historickému objektu,
0 5 20 40 m dřevěné prvky zvoničce.
2

29. NA POTOKU_ZVONIČKA
jan k _ adam l
S zeleň Zvonička je díky svému umístění a výhledu na okolí, tím nejvýraznejším místem v celej obci. Problematická je
mlatová úprava ale její přístupnost. Neupravený úzký průchod bez jakéhokoliv značení je nahrazený upraveným chodníkem
skály s upraveným profilem. V okolí samotné zvoničky je terén zarovnaný a doplněný mobiliářem.
0 20 60 120 m dřevěné prvky
2

30. NA POTOKU_MÁJKA
P
P
jan k _ adam l
zeleň Návrh prostoru okolo májky je zaměřený na kulturní a společenské události. Kruhové náměstí okolo májky
S
mlatová úprava nabízí možnosti širšího využití. Do kruhového sezení jsou zabudované inženýrské sítě. Plochy pro prakování
přechod pro chodce jsou tvořeny z dlaždic prorostených travou, díky tomu se stávají méně nápadné. Univerzální zelené hřište
0 5 20 40 m dřevěné prvky (prostor pro kolotoče) přechází, do parkové výsadby s mobiliářem. Původní lávka v dolní části je obnovena.
2

31. NA POTOKU_RYBNÍK
P
jan k _ adam l
S zeleň Konec obce je zvýrazněn vodní plochou, rybníkem. Dřevěné molo a upravený terén vytvářejí rekreační místo
mlatová úprava pro rybáře, ale i místo propojení obyvatel Moravských Bránic, Nových Bránic a Dolních Kounic. Křižovatka je
přechod pro chodce doplněna zelenými trojuhelníkmi a spomalovacími prvky.
0 5 20 40 m dřevěné prvky
2

32. MOBILIÁŘ
jan k _ adam l
Návrh mobiliáře pokračuje v celkové koncepci návrhu. Jednoduchost, lehkost, snadnost provedení a minimálni
náklady. Lavičky, koše, lávky přes potok, autobusové zastávky. Při všech těchto prvcích je použit stejný
materiál. Přírodní neopracované dřevo standartních průřezů a beton. Dřevo postupem času získa šedý nádech
a splyne tak v jeden celek s betonem.
3

33. NA POTOKU_HŘIŠTĚ
jan k _ adam l
zeleň
mlatová úprava
přechod pro chodce
dřevěné prvky
X

34. PROFILY
Jan Dvořák Eliška Neveselá Pokorná Adam Lukačovič Jan Kraut
32 22 20 21
FA VUT Brno 3.roč. FA VUT Brno 4.roč. FA VUT Brno 3.roč. FA VUT Brno 3.roč.
jdxx@sezna .cz pokorna.nevesela@gmail.com adam.lukacovic@gmail.com jan.kraut@gmail.com
V projektu byli použity materiály s autorskými právy: Český úřad zeměmeřický a katastrální, Praha - www.cuzk.cz
1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - www.geolab.cz
Ministerstvo životního prostředí ČR -www.env.cz
3