České děti jako čtenáři 2013

České děti jako čtenáři
v roce 2013
Výzkumná studie
Hana Friedlaenderová
Lucie Vrbíková

2013

Metodologie výzkumu











Cíle výzkumu: Výzkum se zaměřil na čtenářství českých dětí a jejich přístup ke čtení knih a návštěvě
knihoven.
Výzkum byl realizován s pomocí kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod
Cílová skupina: děti ve věku 9 – 14 let
Kvantitativní část – 1 519 respondentů, metoda F2F osobního rozhovoru tazatele s respondentem
(dítětem) s písemným souhlasem rodičů (dle kvalitativních standardů SIMAR a ESOMAR).
Terénní sběr dat proběhl v termínu od 13.9. do 2.10. 2013. Všechny rozhovory byly realizovány
prostřednictvím tazatelské sítě Mediaresearch proškolené k tomuto výzkumu. Dotazníky byly
odpilotovány.
Kvalitativní část – focus group – moderované skupinové diskuse na základě předem připraveného
scénáře. Celkem bylo osloveno 39 dětí ze 4. – .9 ročníků základních škol a sekundy osmiletého
gymnázia. Délka diskuse – cca 60 min.
Velikost skupin
třída
datum
Struktura vzorku kvalitativního výzkumu:
ZŠ Nad Vodovodem,
1x5 + 1x6 = 11 dětí 6. a 7. třída 15.12.2013
Praha 10

Gymnázium Nad Alejí

5 dětí

ZŠ Masarykova, Plzeň
ZŠ Broumy, okres Beroun
celkem



Sekunda

12.12.2013

2x5 dětí = 10 dětí

4. + 5. třída

13.12.2013

1x6 +1x7 = 13 dětí

8 + 9. třída

18.12.2013

39 dětí

Data byla pořízena v souladu s kvalitativními standardy SIMAR, vyčištěna a logicky zkontrolována.
Zpracování dat proběhlo v SPSS.
A Step Ahead

Listopad 2013

© MEDIARESEARCH, a.s.

2

Základní charakteristiky výběrového souboru – kvantitativní část
Charakteristiky výběrového souboru
N=1519
Nevážené

Vážené

49%
49%

Pohlaví

Dívka

51%
51%

Chlapec
35%
34%

Věk

9 - 10 let

33%
33%

11 - 12 let

32%
32%

Nejvzdělanější osoba
v domácnosti

13 - 14 let
28%

ZŠ/vyučen bez maturity

31%

47%
46%

SŠ s maturitou
25%

VOŠ, VŠ

22%
22%
21%

Počet členů
domácnosti

2 nebo 3 osoby

49%
48%

4 osoby
28%
31%

5 a více osob
0%

A Step Ahead

10%

20%

Listopad 2013

30%

40%

50%


60%

3

Základní charakteristiky výběrového souboru – moderované diskuze
Charakteristiky vzroku pro kvalitativní část výzkumu
Celý vzorek, N=39

28%

ZŠ Plzeň

26%

Škola

ZŠ Praha

13%

G. Praha

33%

Typ
školy

ZŠ Broumy

13%

Gymnázium

87%

ZŠ

18%

9.

15%

Ročník

8.

26%

7.

13%

6.

15%

5.

13%

4.

18%

14

Věk

13

23%

12

23%

15%

11

13%

10

8%

Pohlaví

9

54%

Dívka

46%

Chlapec
0%

A Step Ahead

10%

20%

30%

40%

Listopad 2013

50%

60%

70%

80%


90%

4

100%

Summary – hlavní zjištění výzkumu










Čtení knih sice stále patří k zábavným činnostem volného času českých dětí (47%)
ALE…často je spojeno s nudou = po knížce děti sáhnou, když se nudí.
„Já čtu knížky, jak se mi chce. Třeba o prázdninách jsem se hodně nudil, tak jsem je četl
každý den, ale třeba i 2 hodiny nebo tak zase no, když se hodně nudím, když jedem
někam autem, nebo tak, tak si tu knížku vezmu a přečtu si ji.“
Frekvence a délka dětské četby závisí na mnoha okolnostech a mění se v průběhu roku
jednak podle časových možností dětí, ale zejména podle toho, jak se jim knížka líbí.
Knížky dle mínění dětských čtenářů rozvíjejí fantazii a slovní zásobu, což naopak chybí
nečtenářům, spolu s dovedností čtení jako takového. Právě podle toho se často
nečtenáři dají identifikovat. Já si hlavně myslím, že to poznám, když čteme ve škole
nahlas před učitelkou, tak pořád koktají a slabikují. Podle toho to poznám.“
S rostoucím věkem vnímají děti důležitost knih pro vzdělání a naopak s rostoucím věkem
klesá vliv rodičů v této oblasti (méně je „nutí“ číst) .
Čtenářství funguje jako určitý indikátor vzdělanosti. Děti z víceletých gymnázií čtení baví
výrazně více než děti ze základních škol a také častěji čtou knížky.

A Step Ahead

Listopad 2013


5


Genderové rozdíly
 Mezi dívkami a chlapci jsou výrazné rozdíly v postojích ke čtení knih. Zhruba 59% dívek
považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 35%. Je také patrné, že právě u
chlapců musí rodiče více „tlačit na pilu“ a nutit je do čtení. Chlapci častěji než dívky
považují čtení za nudné, zastaralé a nemoderní a také méně oceňují benefity čtení pro
vzdělání.
 Dívky čtou nejen častěji, ale i déle (36 min/48 min), rozdíly s věkem spíše narůstají. S
rostoucím věkem klesá vliv rodičů na čtení a chlapci, kteří nemusejí přestávají číst.
 Velký vliv na postoje dětí v oblasti jejich přístupu ke knihám má vzdělání rodičů.
Zejména rozdíl ve čtenářství u dětí s rodiči bez maturity a s maturitou je významný. Děti
z neúplných rodin čtou výrazně méně než děti z úplných rodin a mají výrazně horší vztah
k četbě a knihám.
Srovnání s rokem 2003
 České děti čtou knížky a časopisy méně často než před 10 lety (Jak čtou české děti,
Gabal, 2003). Zejména vzrostl podíl dětí, které nečtou knížky nikdy. Od roku 2003 však
také výrazně vzrostl podíl dětí s přístupem na internet a také doba strávená na
internetu.

A Step Ahead

Listopad 2013


6


Nečtenářství
 Nejčastější důvody:










Nebaví mě to (81% nečtenářů a slabých čtenářů = čtou max. 1x měsíčně)
Dnešní doba nabízí spoustu zajímavějších věcí (63%)
Vše, co chtějí děti vědět, se dozvídají z internetu (44%)

V dnešní době musí knížky a časopisy čelit konkurenci řady dalších a pro většinu dětí
„lákavějších“ aktivit, jako je široká nabídka filmů a televizních pořadů v televizi i na
internetu, fenoménu jménem YouTube nebo Facebook
Přestože z volnočasových zábavných aktivit dětem nejvíce času zabírá televize, je
nečtenářství u dětí (zejména u chlapců) spojeno zejména s hraním elektronických her.
„Teď je doba těch počítačů, tak si myslím, že spousta dětí nečte kvůli tomu, že jde domů,
zapne počítač, Facebook, hry…pak ten čas strašně letí, že jo.“„Myslím, že ostatní čtou
méně. Ostatní baví třeba víc sport. Nás sport tolik nebaví. Nebo počítač. My máme
omezení ze strany rodičů. Ostatní nemají žádné omezení. Takže kdyby nebylo to omezení
ze strany rodičů, možná bychom víc byli na počítači a méně četli.“
Četba knih je namáhavá (cca 18 % nečtenářů), protože vyžaduje soustředění a klid, na
rozdíl od televize, videí či filmů, které od dětí žádné úsilí nevyžadují. Naopak umožňují,
aby se děti zároveň věnovaly i jiným činnostem či obrazovkám. „Většina lidí moc knížky
nečte. Preferují radši filmy, že se nemusí snažit, nic si představovat.
A Step Ahead

Listopad 2013


7




Elektronické hry zase nabízejí dětem (zejména chlapcům) dynamiku, napětí a
interaktivitu. „Já bych řekl, že se nemusíme tolik namáhat a ta fantazie, že ten svět už
máme složený před sebou a navíc tam zažíváme do určité míry obrovský pocit té moci, že
můžeme ovládat, co se tam stane.“
 Knížky již nějakou dobu ztrácejí roli „zdroje informací“. Dnešní děti nejčastěji využívají
jako zdroj informací pro školní práce (referáty atd.) internet, nikoliv knížky.
Oblíbené knížky, žánry, knižní hrdinové :
 Dobrodružné knížky
 Knížky o přírodě a zvířatech
 Pohádky a pověsti
 Komiksy
 Dětské preference knižních žánrů se významně liší z hlediska genderového (chlapci
preferují výrazně více dobrodružné knihy, komiksy, fantasy, sci-fi, encyklopedie a knihy
o technice, zatímco dívky dávají přednost pohádkám, příběhům o dětech a mládeži,
knihám o zvířatech, o lásce, ale též básničkám a poezii)
 Dětské preference knižních žánrů se významně liší z hlediska věku. Klesá zájem o
pohádky a pověsti, knihy o přírodě a zvířatech a částečně též o komiksy, naopak roste
zájem o dobrodružné knihy, sci-fi, fantasy, příběhy o lásce, historické a životopisné knihy
A Step Ahead

Listopad 2013


8






Nejoblíbenější knížky – Harry Potter, Deník malého poseroutky, Stmívání
Nejoblíbenější autoři – J.K. Rowlingová, Jeff Kinney, J.R.R. Tolkien, T. Brezina, J. Foglar
Oblíbený hrdina (kvalitativní část výzkumu) - Greg Heffley (hl. hrdina z Deníku malého
poseroutky)
Výběr knížek.
 Mladší děti si častěji vybírají knížky podle velikosti písma a toho, jak jsou tlusté. Výběr
titulů (knížek) také více ovlivňuje rodina (rodiče, ale i třeba sourozenci).
 Starší děti si častěji vybírají knížky svých oblíbených autorů nebo oblíbených žánrů. V
knihkupectvích čtou knižní záložky nebo si vyhledávají informace na internetu.
Vlivy na rozvíjení vztahu ke čtenářství
 Výrazný vliv na formování dětského vztahu ke čtení knih má rodina a škola.
 Jedním z klíčových momentů pro vztah ke knížkám je však také setkání s tou „správnou“
knížkou, která dítě dokáže zaujmout a doopravdy jej baví, tedy knížka, do které se dítě
nemusí nutit.
 Důležitým a nezbytným faktorem, který ovlivňuje vztah dětí k četbě, je včasné získání
dovednosti číst plynule a bez zadrhávání.

A Step Ahead

Listopad 2013


9


Rodina
 Rodinné zázemí má pro rozvoj čtenářských dovedností i formování dětského vztahu ke
knížkám naprosto zásadní vliv.
 Výsledky výzkumu ukazují také významnou korelaci mezi čtenářstvím dětí a rodičů. Z
dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci
knihoven.
 Obdobné rozdíly, které výzkum odhalil mezi přístupem ke čtení knížek u dívek a chlapců,
se projevily také ve výrazných genderových rozdílech v přístupu ke čtení u jejich rodičů –
matek a otců.
 Otcové čtou významně méně než matky, významně méně knížky, nejvíce noviny.
 Matky čtou nejčastěji časopisy. „Táta nečte. A máma občas taky nějaký ty romantický,
ale spíš kriminálky.“
 Výsledky výzkumu naznačují možný vztah mezi „nečtenářstvím“ mužů-otců a
nečtenářstvím chlapců, otcové v tomto směru nejsou svým dětem vzorem.
 Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy
jsou malé, tzv. večerní čtení. Pouze 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy
nepředčítali. Předčítání však postupně mizí s tím, jak děti rostou a učí se samy číst.
 Většina českých dětí (75%) dostává alespoň občas knížku jako dárek, častěji dívky než
chlapci.
A Step Ahead

Listopad 2013


10


Škola
 Škola hraje v rozvíjení přístupu dětí k četbě významnou roli, a to zejména díky povinné
(či doporučené) školní četbě.
 Zhruba třetina českých dětí 9-14 let nedostává od svých učitelů žádný seznam
doporučených knih. S rostoucím věkem dětí klesá počet těch, kteří žádný seznam
doporučené četby ve škole nedostávají, ze 42% v kategorii 9-11 let až na 26% dětí v
kategorii 13-14let. Děti z víceletých gymnázií mají častěji ve škole povinnou školní četbu
než stejně staré děti ze základních škol.
 Děti samy vidí v povinné školní četbě šanci k tomu přivést snesitelně donucovacím
způsobem nečtenáře k tomu, aby alespoň občas něco přečetly. Děti jednoznačně
preferují volný výběr titulu knížek ke čtení.
 Důležité je však to, aby děti nebyly nuceny číst to, co je nebaví, protože to může určité
slabé čtenáře od čtení dále odradit.
Knihovny
 Přestože většina českých základních škol (a gymnázií) má vlastní školní knihovnu, děti
tyto školní knihovny téměř nevyužívají. Zhruba 13 % dětí dokonce ani neví, zda jejich
škola knihovnu má, či nemá, 51 % dětí ve školní knihovně nikdy nebylo, pravidelně
(alespoň 1-2x měsíčně) navštěvuje školní knihovnu zhruba pětina českých dětí (9-14 let).
A Step Ahead

Listopad 2013


11


Veřejné knihovny
 Při srovnání s rokem 2003 došlo k určitému poklesu frekvence, se kterou děti knihovnu
navštěvují, a to zejména ze skupiny „středních“ návštěvníků knihovny (1-2x do měsíce)
do skupiny 1-2x za půlroku. Podíl silných návštěvníků knihovny zůstává u obou
kategoriích (chlapců i dívek) stejný jako v roce 2003, nedošlo ani k růstu skupiny dětí,
které knihovnu nenavštívily nikdy nebo jenom jednou.
 Zhruba třetina dětí uvedla, že do veřejné knihovny nechodí, dalších 16% uvedlo, že bylo
ve veřejné knihovně pouze jednou. Nejčastěji navštěvují děti knihovnu zhruba 1-2 krát
měsíčně (30% dětí).
 Z dětí, které navštěvují knihovnu, jich většina chodí do knihovny spíše ráda (83%), pouze
17% dětí, které navštěvují knihovnu uvádí, že tam chodí nerady.
 Mezi nejčastější důvody proč děti nechodí častěji do knihovny patří to, že dávají
přednost jiné zábavě (54 % těch, kteří do knihovny nechodí), nemají o knihy zájem (47
%) a do knihovny se jim prostě nechce (42 %) – důvody typické pro nečtenáře.
 Proč nechodí do knihovny čtenáři – mají dostatek jiných zdrojů knížek – domácí
knihovna, nakupování knížek, ale i nespokojenost s nabídkou knihovny…
 „V knihovně jsou starší knížky, které mě moc nezajímají. Proto tam nechodím. Nemají
tam novinky.
A Step Ahead

Listopad 2013


12












Děti poprvé přivádějí do knihovny nejčastěji rodiče (51 %), více než pětina dětí se však
dozvěděla o veřejné knihovně díky návštěvě se školou (22 %), důležitou roli hrají také
spolužáci-kamarádi (18 %).
Děti navštěvují knihovnu nejčastěji s kamarádem (stejně jako v roce 2003) (41%), na
druhém místě samy (23 %) nebo s rodiči (20 %), 8 % se sourozencem a 7 % dětí
nejčastěji navštěvuje knihovnu se školou.
Děti – návštěvníci knihoven od knihovny očekávají zejména půjčování knih (93 %). Více
než třetina dětí (35 % návštěvníků knihoven) navštěvuje v knihovnách domluvený
program (besedy, informační kurzy) se školou a 29 % dětí, které navštěvují knihovnu, se
tam baví s kamarády.
Většina dětí – návštěvníků knihoven je s knihovnou, kterou navštěvují, spokojena (90 %).
Děti uvádějí, že knihovna, kam nejčastěji chodí, má příjemné a hodné knihovníky, je tam
klid (86 %) a je tam také někdo, kdo poradí, co si děti mají půjčit (79 %).
40 % dětských návštěvníků knihoven nenapadlo nic, v čem by se knihovna, kterou
navštěvují, mohla zlepšit. Nejčastějšími náměty ke zlepšení práce knihoven je možnost
půjčování elektronických čteček knih (24 %), nové knihy (22 %) a dostatečně široká
nabídka knih (18 %).

A Step Ahead

Listopad 2013


13


Děti a volný čas
 Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize. Čtyři pětiny dětí sledují televizi
alespoň 3-4x týdně zhruba hodinu a půl.
 Do školy se více než polovina dotázaných dětí (63 %) připravuje denně, drtivá většina
dětí (88 %) minimálně 3-4x týdně. Zajímavé je, že s rostoucím věkem frekvence přípravy
do školy spíše klesá, což je poněkud v rozporu s tvrzením starších dětí, které
v moderovaných diskusích uváděly právě zvyšující se náročnost přípravy do školy jako
jeden z důvodů, proč mají méně času na čtení a proč čtou méně než dříve. „Teď se
musím víc učit. Předtím jsem se neučila téměř vůbec. Hodně jsem četla. Možná mě to i
víc bavilo. Byla jsem mladší, možná jsem to jinak chápala. Teď je pro mě složitější najít
knížku, která mě opravdu zajímá.“
 Bezmála třetina českých dětí (29 %) uvedla, že navštěvuje nějaký organizovaný kroužek
(sport, cizí jazyky, hra na hudební nástroj) alespoň 3-4x týdně.
 Z výsledků výzkumu vyplývá, že častá návštěva kroužků není v rozporu s četbou knih. Ba
naopak: děti, které častěji navštěvují kroužky, jsou také častěji silnými čtenáři a
návštěvníky knihoven a naopak z dětí, které kroužky téměř nenavštěvují, se častěji
stávají nečtenáři. „Já mám spousty kroužků. Také zpívání, klavír, vyrábění. A pak si večer
čtu.“
A Step Ahead

Listopad 2013


14




Téměř čtvrtina dnešních dětí hraje denně elektronické hry (chlapci téměř třikrát častěji
než dívky 33 % : 12 %). Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové
kategorii 11-12 let, kdy denní hraní her uvádí 29 % dětí.
 Nejoblíbenější volnočasovou činností dětí je hraní s kamarády venku, u chlapců je však
hned na druhém místě hraní elektronických her (např. Minecraft, WOT (World of tanks),
LOL (Land of Legend) nebo FIFA 14…).
 Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu a více než čtvrtina dětí je denně na
Facebooku. Právě poslední dvě zmiňované volnočasové aktivity však výrazně rostou s
věkem dětí, společně s četbou časopisů a poslechem hudby.
 Naopak frekvence četby knížek s věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle.
Děti a elektronické knihy
 Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný. Zhruba dvě pětiny dětí by
rády četbu elektronické knihy zkusily. Mě přijde čtečka výhodnější, protože se toho tam
vejde víc. Je to pohodlnější. Koupila bych si jí.“
 Na druhou stranu zhruba čtvrtina všech dětí se staví k elektronickým knihám ve srovnání
s klasikou poměrně skepticky a jednoznačně preferuje klasické knihy. „Nikdy jsem takto
knížku nečetla a ani nehodlám zatím. Papírová verze je taková příjemná.“

A Step Ahead

Listopad 2013


15

České děti jako čtenáři v roce 2013

Oblíbenost a frekvence čtení

A Step Ahead

Listopad 2013


16

A Step Ahead
9%

0%

ZÁKLAD: České děti jako čtenáři, n = 1519 (2013)

7%

5%


Čtení je trochu
trapné

10%

Čtení knih je dnes
již
zastaralé/nemod…

20%

Čtení je pro mě
ztráta času

25%

Čtení je spíš nuda

27%

Číst knihy mě nutí
hlavně rodiče

30%

Čtení knih
potřebuje každý

35%

Čtení knih je pro
mě povinnost

50%

Čtení je důležité
pro vzdělání

Číst knihy je
zábavné

Procenta

CO SI MYSLÍŠ O ČTENÍ KNIH?
Co si myslíš o čtení knih?

47%

45%

40%

35%
26%
23%
18%

15%

5%

17

FREKVENCE ČTENÍ KNIH
Jak často čteš knihy (kromě školních učebnic)?

35%

29%

30%
25%

21%
20%
15%

13%
10%

10%

7%

8%

8%
5%

5%
0%
Denně

A Step Ahead

Několikrát Asi jednou Jednou za Asi jednou Jednou za
týdně
za týden
14 dní
za měsíc čtvrt roku

Méně
často


Vůbec téměř
nikdy

18

SROVNÁNÍ S ROKEM 2003

 České děti čtou knížky a časopisy méně často než před 10 lety.
Kolik knih kromě školních učebnic asi přečteš za měsíc?
Srovnání výsledků dvou studií

Žádnou

Čtenář 2013 (Celý vzorek,
N=1512)

1 knihu

2 knihy

29%

3 a více knih

48%

16%

7%

Zdroj: České děti jako čtenáři, Národní
knihovna, MEDIARESEARCH, 2013

Čtenář 2003 (N=1092)

26%

44%

17%

13%

Zdroj: Jak čtou české děti, Gabal, 2003

0%

A Step Ahead

20%

2013

40%

60%

80%


100%

19

Oblíbenost a frekvence čtení
 Pro výrazně více chlapců je čtení méně zábavné, než pro dívky.
Nevím, mě třeba první knížka, která
zaujala, byl Garfield, který je komiksový.
To mě zároveň bavilo, že je to zábavný
a pak jsem četl podobný a tím jsem se
rozečetl. A tak by měli postupovat od
vtipných ke knížkám bez obrázků.

 Ve vyšším věku jsou děti více vyhraněny, více se jich zařadilo do
krajních kategorií - opravdu je velice baví nebo vůbec nebaví.
 Pozitivní vliv má taky vzdělanost osob v domácnosti.
Baví Tě čtení knih?
Celý vzorek, N=1518

Velice baví

Docela baví

Pohlaví

Celkem

Ani nebaví ani baví

13%

Dívka

Věk

10%

9 - 10 let
11 - 12 let

Vzdělání otce

27%

11%

SŠ s maturitou

17%

31%

15%

VOŠ, VŠ

12%


10%

SŠ s maturitou

29%

VOŠ, VŠ

18%
10%

14%

20%

30%

40%

16%

23%
18%

17%
50%

Listopad 2013

60%

11%
22%

25%
16%

36%

15%

19%

15%
37%

19%

18%

18%

27%

22%

24%
17%

13%

17%

18%

38%

13%

0%

A Step Ahead

36%

20%

Nežije ve společné domácnosti

22%

16%

11%
23%

21%

14%

13%

16%

20%

30%

17%

24%

34%

15%


20%
16%

36%

13%

Vůbec nebaví

16%
41%

11%

13 - 14 let

Nejvzdělaně
jší osoba v
domácnosti

33%

17%

Chlapec

Moc nebaví

16%

18%
70%

80%

10%
90%

100%


20

Oblíbené čtení
 Nejčastější zdroj inspirace pro čtení konkrétní četby je ze školy od učitelů nebo od kamarádů. Výrazně
méně dětí se řídí trendy nebo si hledá četbu v knihovně samo.
 Ve vyšším školním věku klesá vliv učitelů na výběr knihy a roste vliv kamarádů a samostatného
výběru, buď podle doporučení na internetu, nebo v knihovně.
Co nejčasteji čteš? (až 3 odpovědi)
Ti, co čtou alespoň jednou za 14 dní, N=1045
Povinnou školní četbu

51%

To, co mi doporučí kamarádi

50%

To, co mi doporučí nebo dají rodiče

43%

To, co mi doporučí učitelé ve škole
(doporučená literatura)

28%

To, co si sám objevím ve veřejné
knihovně

26%

To, co si sám objevím v knihovně doma

20%

To, co je právě „in“ (podle filmů, z
reklamy)

18%

To, co si sám objevím na internetu

14%

To, co mi doporučí sourozenci (bratr,
sestra...)

12%

To, co mi doporučí v knihovně

10%
0%

A Step Ahead

10%

20%

30%

Listopad 2013

40%

50%

60%


21

Oblíbené čtení - žánry
Jaké knihy (žánry) nejraději čteš? (více odpovědí)
9 - 10 let












Oblíbené žánry knih se výrazně
mění s věkem dítěte.
Celkově velmi oblíbené jsou
dobrodružné knihy, nejvíce u dětí
od 11 let.
Nejmladší děti od 9 do 10 let mají
nejraději knihy o přírodě, pohádky a
pověsti.
S věkem roste obliba sci-fi,
detektivek a humoristických
příběhů.
Dívky mají raději romantické
příběhy a knihy o mládeži a
zvířatech.
Chlapci mají raději příběhy z
nereálného prostředí (fantasy),
knihy o technice a cestopisy.

Knihy o přírodě a zvířatech

36%

Pohádky a pověsti

53%
53%
56%

42%

54%

31%

16%

Komiksy

39%
39%
35%
33%
33%
31%
36%

25%

Příběhy o dětech a mládeži
20%

Fantasy příběhy

23%
28%
32%
23%
28%

Zábavné, humoristické příběhy
Encyklopedie, naučná literatura

29%

6%

Knihy o lásce – romantické příběhy

15%

8%

Sci-fi

6%

Historické a životopisné knihy

34%

17%
23%

8%
13%

Detektivky

19%

11%
14%

6%
11%
9%
3%
8%
15%
3%
8%
11%
7%
5%
6%

Knihy o technice
Horory

Básničky, poezie
0%

Listopad 2013

13 - 14 let
38%

Dobrodružné knihy

Cestopisy

A Step Ahead

11 - 12 let

10%

20%

30%


40%

50%

22

60%

70%

Oblíbené čtení – konkrétní knihy a autoři







Vkus dětí se velice liší, byly zaznamenány stovky
unikátních knih, které děti zaujaly v poslední době.
Nejčastěji byla dětmi vybrána kniha ze série Harry
Potter, druhý nejpopulárnější je Deník malého
poseroutky a s velkým odstupem třetí je sága
Stmívání.
Autoři oblíbené knihy převážně odpovídají oblíbeným
knihám. Třetí skončil autor příběhů ze Středozemě J.
R. R. Tolkien.
Nejoblíbenějším českým autorem je Jaroslav Foglar
(knihu od něj vybralo 13 dětí).

TOP 10: Autor oblíbené knihy - otevřená
otázka

J. K. Rowling
(N=34)
Jeff Kinney
(N=22)

5%

J.R. R.
Tolkien
(N=15)
Thomas
Brezina
(N=13)
Jaroslav
Foglar
(N=13)
Božena
Němcová
(N=12)
Astrid
Lingrenová
(N=12)
Jules Verne
(N=11)

3%

3%
3%
2%

2%
2%

Daniel Defoe
(N=10)
John
Flanagan
(N=9)

Listopad 2013

2%
2%

0%

A Step Ahead

7%

2%

4%


6%

23

8%


Čtenářské zázemí v rodině

A Step Ahead

Listopad 2013


24

Čtenářské zázemí v rodině – rodiče jako čtenářské vzory



Začala jsem číst v první
třídě, protože nám od
malička máma četla
v postýlce a tak jsem
se těšila, až budu umět
ty písmenka, takže
jsem začala číst brzo.

Vliv rodičovského čtení knih na dětskou oblibu čtení
Velice baví

Maminka knížky



Čtenářské zázemí v rodině má velký vliv na rozvoj, jak
čtenářských dovedností, tak i na vztah ke knize a
čtenářství obecně.
Pokud dítě vnímá rodiče jako čtenáře knihy, tak se
zvyšuje pravděpodobnost, že i dcera nebo syn budou
čtenáři, protože je čtení baví.
Dítě, kterému rodiče nikdy nepředčítali, častěji čtení
výrazně méně baví.

Tatínek - knížky



Čte

17%

Nečte

8%

10%

30%
20%

30%

17%

50%

15%

22%
60%

8%

28%

14%

17%
40%

Vůbec nebaví

24%

43%

10%
0%

Moc nebaví
16%

17%

21%

Nečte

42%

23%

Čte

A Step Ahead

Docela baví

70%

8%

20%
80%

90%


100%

25

Čtenářské zázemí v rodině – darování knih


Děti, které čtení baví dostávají častěji knihy jako dárek.



Nečtenářům nevadí, že knihy jako dárky nedostávají.



Děti, které čtení baví, jsou obvykle dostatečně
saturovány knihami jako dárky.

Občas jdu s mamkou
do knihkupectví, tak si
něco vyberu a ona mi
to koupí, už mi do toho
skoro nemluví, já vím,
co mě baví.

Dostávání knížek jako dárků a dětská obliba čtení

Dostáváš knížky jako dárek (k narozeninám,
Vánocům, za vysvědčení apod.)?

Velice baví

Docela baví

Ano, dostávám pravidelně

34%

Ano, dostávám občas

7%

0%

A Step Ahead

40%

11%

4%

Vůbec nebaví

11%

21%

20%

10%

49%

11%

30%

9%

20%

32%

39%

10%

Moc nebaví

44%

9%

Ne, nevadí mi to

Ne, ale líbilo by se mi to


40%

Listopad 2013

50%

17%

60%

29%

70%

80%

90%


100%

26


Děti a elektronické knihy

A Step Ahead

Listopad 2013


27

Elektronické knihy – znalost a zkušenost





Většina dětí nemá reálnou osobní zkušenost se čtením
knihy v elektronické podobě, 24 % dokonce neví, co si
má pod čtečkou elektronických knih představit.
Každé čtvrté dítě by si chtělo čtečku alespoň
vyzkoušet.
Z kvalitativního výzkumu vyplynulo, že děti si myslí, že
čtečky a tablety jsou spíše pro starší děti.

Četl(a) jsi někdy nějakou knihu v
elektronické podobě (na čtečce, tabletu
nebo počítači)?

Ne nikdy, ale rád(a) bych to zkusil(a)

Ne nikdy, dávám přednost papírovým knihám
Ano, již jsem pár knih (nebo alespoň jednu) v
elektronické podobě přečetl(a)
Ano, knihy v elektronické podobě čtu pravidelně
Ne, nevím, co si pod tím mám představit

24%

40%
1%
11%

25%

A Step Ahead

Listopad 2013


28

Elektronické knihy – nosiče e-knih




Většina z dětí, které již někdy četly knihu
v elektronické podobě, ji nečetla na
speciální čtečce, ale jiném
elektronickém zařízení, které „září“ a
nemá pasivní display.
Děti na moderovaných diskuzích byly
schopny vyjmenovat výhody i nevýhody
elektronických knih, ale většinu nijak
výrazně je neláká, aby vlastnily čtečky.



Čtečky e-knih nejvíce zaujaly děti, které
jsou silnými čtenáři a jsou starší 13 let.



O něco více zkušeností se čtečkami mají
děti vzdělanějších rodičů.

Jaká zařízení používáš pro čtení knih v
elektronické podobě?
Ti, co již přečetli alespoň jednu e-knihu, N=177

Tablet

43%

Počítač

27%

Elektronická čtečka knih

22%

Notebook

19%

Chytrý mobil

16%

0%

A Step Ahead

Listopad 2013

10%

20%

30%


40%

50%

29

60%


Veřejná a školní knihovna

A Step Ahead

Listopad 2013


30

Knihovna obecně – návštěvnost knihoven







Navštěvování veřejné knihovny je mezi dětmi rozšířenější než chození do školní
knihovny.
Více než polovina dotázaných dětí nikdy nebyla ve školní knihovně, což je částečně
způsobeno tím, že ji ve škole nemají nebo je přístupná až od II. stupně školy.
Pokud mají rodiče nižší vzdělání, tak jejich děti spíše nikdy nebyly v knihovně.
O 9 % více chlapců (38 %) nikdy nebylo ve veřejné knihovně než dívek (29 %).
Mezi hlavními důvody, proč děti nechodí častěji do knihoven patří, že mají jinou a
lepší zábavu, a že nemají zájem o knihy.
My máme velkou
knihovnu, ale knížky
jsou tam starší, které
mě nezajímají. Proto
tam nechodím.
Nemají tam novinky.

Chodíš do knihovny?
Celý vzorek
Často (min. 1-2x týdně)
Zřídka (1–2x za půl roku a méně)
Ne, nechodím a nikdy jsem nebyl(a)
Ne, nemohu, není ve škole
Do veřejné knihovny (N=1502)

6%

Do školní knihovny (N=1479) 4%

0%

A Step Ahead

Občas (1–2x za měsíc)
Byl(a) jsem tam jednou
Ne, nechodím, ale je ve škole

30%

14%

10%

16%

15%

20%

30%

16%

14%

40%

Listopad 2013

33%

31%

50%

60%

22%

70%

80%

90%

100%


31

Veřejná knihovna – nabídka veřejných knihoven
Čas v knihovně (min) - KVALITATIVNÍ VÝZKUM
Chodí občas do knihovny, N=26

Většinou se zeptám, kde jsou např.
romány, najdu si to a podle obsahu
si vyberu konkrétní knížku.“

140
120

120

100

80
60
40

20

8

20

33

0
Minimum
93%

Průměr

Maximum

Co všechno v knihovně (veřejné) děláš?

„Řeknu paní, že bych chtěla detektivku a

A Step Ahead

7%

5%

Hraju si (například
deskové hry atd.)

14%

Čtu si naučnou literaturu

15%

Navštěvuji speciální akce
(Noc s Andersenem,
výtvarné dílny, divadlo…)

16%

Chodím na internet

20%

Půjčuji si časopisy a
noviny domů

21%

Čtu si časopisy a noviny v
knihovně

22%

Hledám informace do
školy nebo píšu úkoly

29%

Půjčuji si filmy, CD a DVD
domů

ona mi dá na výběr třeba z 5
nejčtenějších. Tu si půjčím.“

Bavím se s kamarády

Chodím se školou na
domluvený program
(besedy, informační …

35%

Půjčuji si knihy domů

100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%

Medián

Listopad 2013


32

Veřejná knihovna – aktivity v knihovně










Jasně nerozšířenějším důvodem (pro 93%
respondentů) proč chodit do knihovny je
půjčování si knih domů.
V grafu jsou znázorněny činnosti v knihovně
(bez půjčování knih domů).
Rozdíl mezi činnostmi dívek a chlapců je patrný.
Chlapci častěji chodí na program se školou,
využívají internet a častěji si domů půjčují i
časopisy.
Dívky si spíše čtou časopisy již v knihovně a
návštěvu knihovny mají častěji spojenou s
bavením se s kamarády.
Speciální akce knihovny navštěvují nejvíce
nejmladší děti od 9 do 10 let.

Co všechno ve veřejné knihovně děláš (kromě
půjčování knih domů)? (více odpovědí)
Ti, kteří chodí do veřejné knihovny alespoň zřídka,
N=765
Chodím se školou na program (besedy, informační kurzy atd.)
Bavím se s kamarády
Hledám informace do školy nebo píšu úkoly
Čtu si časopisy a noviny v knihovně
Půjčuji si časopisy a noviny domů
Chodím na internet
Navštěvuji speciální akce (výtvarné dílny, divadlo…)
Čtu si naučnou literaturu
Půjčuji si filmy, CD a DVD domů
33%
31%
23%
23%
Dívka

17%
13%
15%
14%
5%
39%
27%
20%
19%
24%
19%
16%
13%

Chlapec

8%
0%

A Step Ahead

Listopad 2013

10%

20%

30%


40%

50%

33

Veřejná knihovna – nabídka veřejných knihoven
Co všechno nabízí svým čtenářům veřejná knihovna, kam
nejčastěji chodíš?
Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=751
Ano







Z nabídky knihoven pro děti
jsou nejlépe hodnoceni
zaměstnanci.
Pouze o 6 % knihoven ví děti,
že si zde mohou také
půjčovat čtečky
elektronických knih.
Většina (70 %) knihoven má
relativní dostatek nových
knih, které právě vycházejí.

Ne

Příjemní a hodní knihovníci (knihovnice)

90%

Klid

5% 5%

86%

Někdo, kdo mi poradí, co si mám půjčit

8% 6%

80%

Dostatečně široká nabídka knih – abych
vždy dostal(a) to, co si chci půjčit
Možnost připojení k internetu (wifi)

10% 10%

77%
76%

Nové knihy, které právě vycházejí
41%

Různé stolní a deskové hry
Možnost půjčování nebo poslechu
mluveného slova (audioknih)

25%

16%

Možnost půjčování čteček elektronických
6%
knih
0%

Listopad 2013

13% 11%
9% 15%

70%

Prostor pro poslech hudby a povídání

A Step Ahead

Nevím, nejsem si jist(á)

7%
32%

27%

37%

39%

26%

58%

37%
20%

23%

57%
40%

60%


80%

34

100%

Veřejná knihovna – potřebná zlepšení







Z možných zlepšení v knihovně si děti
nejvíce přejí možnost půjčování čteček,
což může být posíleno tím, že je v
současnosti nabízí pouze minimum
knihoven.
Problém je dostatek nových
dostupných knih v knihovnách. V rámci
moderovaných diskuzí to děti vnímaly jako
jednu z největších překážek v častějším
chození do knihoven.
Pozitivní je zjištění, že 40% dětí by
nechtělo ve své obvyklé knihovně nic
zlepšit.

Chtělo to tam
dodávat nové
knížky, vyměňovat
ty co jsou v
rozpadu a také
obecně zlepšit to
vybavení třeba ty
police.

V čem by se podle Tebe mohla veřejná
knihovna, kam chodíš, zlepšit? (více odpovědí)
Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=766

Možnost půjčování čteček
elektronických knih

24%

Nové knihy

22%

Dostatečně široká nabídka knih –
abych vždy dostal(a) to, co si…

18%

Různé stolní a deskové hry

12%

Prostor pro poslech hudby a
povídání

11%

Možnost půjčování nebo poslechu
mluveného slova (audioknih)

9%

Někdo, kdo mi poradí, co si mám
půjčit

7%

Možnost připojení k internetu
(wifi)

6%

Klid

5%

Příjemní a hodní knihovníci
(knihovnice)

4%

Nic

40%
0%

A Step Ahead

Listopad 2013

10%

20%


30%

40%

35

50%

Veřejná knihovna – jak se o ní dozvěděli







Více než polovina dětí se nejčastěji o
knihovně dozvěděla od někoho z rodiny.
Druhý nejčastější způsob, jak se děti
poprvé dozvěděly o veřejné knihovně byla
návštěva se školou.
Veřejné informační sítě mají pouze
marginální vliv.
Nejvíce dětí chodí do knihovny s kamarády
nebo sama. Mladší děti chodí častěji v
doprovodu rodičů.

Jak jsi se o veřejné knihovně, kam
chodíš, dozvěděl(a)?
Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné
knihovny, N=767

Od rodičů, příbuzných, sourozenců
Z návštěvy knihovny se školou
Od kamarádů, spolužáků
Z informačních letáků ve městě, ve škole
Z televize, rádia, facebooku apod.
Jinak

6% 2%

18%

52%
22%

A Step Ahead

Listopad 2013


36


Zdroje informací

A Step Ahead

Listopad 2013


37

Zdroje informací do školy






Nejrozšířenějším zdrojem faktických
informací do školy je internet,
polovina dětí ho využívá skoro každý
den. Pouze 8 % dětí ho nikdy
nepoužilo.
Častý zdroj informací do školy jsou
také rodiče, zde se asi nejedná ani o
faktické informace, ale spíše rady
nebo pomoc s učením.
Knihy jakéhokoliv původu jsou pouze
marginálním zdrojem informací dětí
do školy.

Kde a jak často hledáš informace do školy?
Často (každý den, několikrát v týdnu)
Občas (1 – 2krát do měsíce)

Zřídka (méně často)
Nikdy
Na internetu

50%

Od rodičů

42%

Od spolužáků

V knihách v domácí knihovně

30%

41%

31%

8%

0%

A Step Ahead

Listopad 2013

20%

18% 8%

37%

31%

21%

53%

V knihách ve školní knihovně 4%
14% 17%

V časopisech 4% 19%

13%
4%

42%

24%

V knihách ve veřejné knihovně 4% 22%

12% 8%

65%

40%
40%

36%
60%


80%

38

100%

Zdroje informací pro volný čas







Podobné rozložení frekvence
využívání zdrojů informací je pro
volný čas i do školy.
Ještě o něco jasněji dominuje
internet, jako nejčastější zdroj
informací.
O něco klesala četnost využití rodičů,
což je logické, o volné čase toho vědí
méně než o věcech do školy.

Kde a jak často hledáš informace pro sebe, pro
své zájmy či koníčky?
Často (každý den, několikrát v týdnu)
Občas (1 – 2krát do měsíce)
Zřídka (méně často)
Nikdy

Na internetu

54%

Od rodičů

33%

Od spolužáků

32%

V časopisech 11%

V knihách v domácí knihovně

V knihách ve veřejné knihovně

V knihách ve školní knihovně

Listopad 2013

10% 9%

43%

17% 6%

40%

35%

9% 18%

4%
19%

20%

18% 9%

30%

32%

24%

41%

20%

9%
3% 17%
0%

A Step Ahead

27%

56%

71%
40%

60%


80%

100%

39

Zdroje informací – seznamy literatury ze školy








Jedním ze způsobů, jak může škola
přispět k rozvoji čtenářství je
doporučení vhodné četby vzhledem k
věku a čtenářské dovednosti dítěte.
Seznam doporučené literatury by měl
dítě dovést k té správné knize, díky
které se z „povinného čtenáře“ stane
dobrovolný a nadšený čtenář.
S rostoucími dovednostmi čtenáře
(vyšším věkem) se zvyšuje přísnost
seznamu doporučených knih k
přečtení.
Z typů seznamů je nerozšířenější ten,
který nutí děti vybrat si několik knih z
delšího seznamu.

Dostáváš od učitelů seznam doporučených
knih ke čtení?
Ne, žádný seznam doporučených knih nedostáváme
Ano, ale mohu si dobrovolně vybrat, zda budu knihy
číst nebo ne
Ano, ale musím si vybrat jen určitý počet knih ze
seznamu
Ano, musím přečíst všechny knihy

100%
80%

33%

42%

60%

18%

26%
18%

17%
40%
20%

37%

32%

40%

A Step Ahead

Listopad 2013

12%

16%

9 - 10 let

0%

9%

11 - 12 let

13 - 14 let


40

DĚKUJEME ZA POZORNOST
za tým MEDIARESEARCH

České děti jako čtenáři 2013

Empfohlen

Empfohlen

Weitere ähnliche Inhalte

Ähnlich wie České děti jako čtenáři 2013

Ähnlich wie České děti jako čtenáři 2013 (14)

Mehr von Nielsen Admosphere

Mehr von Nielsen Admosphere (18)

České děti jako čtenáři 2013