TNPW2-2011-04

1. TNPW2 2010/2011 04 – Webové aplikace Mgr. Lukáš Vacek lukas.vacek@uhk.cz

3. Výhody a nevýhody webových aplikací

4. Vývoj webových aplikací

5. Vývojové technologie

6. Internet, doporučená literatura2

7. Co jsou webové aplikace? Wikipedia – „Webová aplikace je poskytovaná uživatelům z webového serveru přes počítačovou síť Internet, nebo její vnitropodnikovou obdobu (Intranet).“ Nejčastěji jde o společné označení pro webové stránky (statické i dynamicky generované) s nějakou aplikační logikou. Pojem webová aplikace není striktně (normativně) vymezen! Mezi webové aplikace jsou často zařazovány i tzv. webové služby. Zjednodušení Webové stránky jsou určeny pro běžného uživatele (BFU) Webové služby jsou určeny pro aplikace (i webové) Existuje celá řada technologií pro vývoj a provoz webových aplikací, které jsou nebo budou využívány v prostředí Internetu/Intranetu. Bližší info na přednášce věnované aktuálním trendům! 3

8. Historie webových aplikací? Do poloviny 90. let Statické webové stránky Text, obrázky Akademická sféra, odborná veřejnost Uživatelé mohou obsah webových stránek ovlivnit jen minimálně Druhá polovina 90. let Dynamické webové stránky, webové služby (na přelomu století) Multimediální obsah Přístupné pro nejširší veřejnost Interaktivita s uživatelem 4

9. Dynamicky generované webové stránky Nejčastěji používají (X)HTML kód (+ CSS a JavaScript) jako rozhraní pro komunikaci s uživatelem. Jsou postaveny na modelu klient/server. Na straně uživatele (klienta) je webový prohlížeč, na opačné straně je WWW server. Na rozdíl od „běžných“ statických WWW stránek je na straně serveru navíc přítomna aplikační logika, která je schopná přesněji reagovat na specifické požadavky klientů, což výrazně zvyšuje úroveň interaktivity s uživatelem. Příklady Virtuální obchody (e-shopy) Katalogy a vyhledávací služby Redakční systémy (CMS) Komunitní weby (Facebook, Twitter a spol.) ASP (Application Service Provider), SaaS (Software as a Service) – hostování, pronájem aplikací a služeb – Cloudcomputingu obecně budu věnovat pozornost na přednášce o aktuálních trendech. 5

10. Webové služby Jsou postaveny na modelu klient/server. Na straně klienta je většinou aplikace, která odpověď serveru dále zpracovává. Webové služby používají formát XML, ve kterém spolu klient a server komunikují (vlastní komunikace zpravidla probíhá přes protokol HTTP/HTTPS). Prostřednictvím webových služeb je možné řešit komunikaci aplikací v heterogenním prostředí, protože používaný formát (XML) a protokoly (SOAP, HTTP/HTTPS) jsou dostatečně univerzální. Popis každé webové služby (dostupné metody a parametry) je k dispozici v XML formátu (*.wsdl soubor). Webové služby je možné vytvářet na všech běžně používaných vývojových platformách (Java, .NET, PHP). S čím dál výraznějším trendem vzájemného propojování existujících aplikací roste význam technologií, které umožňují jejich integraci – tedy i webových služeb! 6

16. Výhody webových aplikací Na straně klienta stačí webový prohlížeč, někdy s příslušným plug-inem (Flash, Silverlight) Jednoduchá údržba – změny pouze na straně serveru Aktuálnost – každá úprava se okamžitě projeví (aplikační logika, data) Nižší nároky na HW klientů – stačí PC s webovým prohlížečem Nižší provozní náklady Nezávislost na platformě (OS) na straně klienta Výborná dostupnost, možnost využití v lokální síti (Intranetu) i v Internetu 8

17. Nevýhody webových aplikací Nehodí se pro některé typy aplikací Vysoká závislost na poskytovateli aplikace Nemožnost práce v offline režimu (začíná se řešit – HTML5, Adobe Air) Omezené možnosti uživatelského rozhraní Omezené možnosti validace dat na straně klienta (webový prohlížeč) Nedokonalá podpora standardů (HTML, CSS, JavaScript) v prohlížečích Bez-stavová komunikace při použití protokolu HTTP/HTTPS (lze obejít) Množství přenášených dat (značkovací jazyk) Problémy s bezpečností (webový prohlížeč, dostupnost v Internetu) 9

23. Vývoj webových aplikací I pro webové aplikace platí tradiční vývojový cyklus... Analýza * –> Implementace –> Testování * –> Nasazení * –> Provoz * Jednotlivé fáze vývojového cyklu (*) může ovlivnit zákazník (zadavatel)! Při návrhu GUI aplikace je vhodné přesně specifikovat použité technologie a standardy (např. XHTML 1.0 Strict, JEN pro Internet Explorer, Flash ANO). Webové aplikace mají, v porovnání s klasickými desktopovými a klient/server aplikacemi, určité specifické požadavky Souběžný přístup velkého množství klientů –> rychlost odezvy, Protokol HTTP je bez-stavový –> nutnost použití session a cookies. Je třeba klást maximální důraz na testování a brát v úvahu rozdíly mezi testovacím a skutečným provozem (HW, SW, konfigurace)! 11

24. Možné přístupy k vývoji webových aplikací Podle podmínek a okolností vzniku Vývoj na zelené louce (celý vývojový cyklus běží od začátku), „Překlopení“ již existující aplikace (s použitím reverzní analýzy). Podle způsobu implementace Programováním, Generováním (z databáze, z modelu (MDA) atd.). Oba způsoby implementace mají své výhody a nevýhody. 12

25. Aplikační vrstvy, knihovny, frameworky Při vývoji webových aplikací je vhodné rozdělení do tzv. aplikačních vrstev:Přístup k datům (persistence) – Aplikační (business) logika – Prezentační vrstva (UI) Toto rozdělení do vrstev umožňuje (kromě dalších výhod) při vývoji využít nejrůznější podpůrné knihovny a frameworky, které mohou výrazně zjednodušit a zefektivnit vývoj, např. Přístup k datům v databázi, ORM (Object RelationalMapping), Automatizované testování, Autentizaci uživatelů. Příklad některých používaných knihoven a frameworků Java – JDO, Spring, JUnit, Hibernate (ORM) .NET – ADO.NET, NUnit, NHibernate (ORM), Spring.NET, ASP.NET MVC PHP – PEAR, Smarty, FastTemplates, Nette, Zend. 13

26. Chyby při vývoji webových aplikací – I. Je závažnou (a bohužel obvyklou) chybou programovat webové aplikace jako jednouživatelské Při návrhu aplikace se nepočítá s jejím budoucím rozvojem/rozšířením, integrací s dalšími aplikacemi nebo rostoucím zatížením (více uživatelů) Živelný vývoj – často se začne programovat bez dostatečné analýzy nebo bez komunikace se zákazníkem (chybí prototyp UI apod.) Uživatelům se nabízí zbytečně složité a nepřehledné ovládání Vývojové, testovací a provozní prostředí aplikace mají často rozdílnou konfiguraci (liší se verze použitého SW, nastavení parametrů apod.) Podceňuje se fáze testování (funkční, integrační, zátěžové), nepoužívá se TDD (unit testy) Neoddělují se jednotlivé aplikační vrstvy (data – business – user inteface) Objevují se zbytečné duplicity v programovém kódu Znovu se vynalézá kolo –> nepoužívají se vzory (design patterns), bestpractice Ignorují se základní bezpečnostní pravidla pro přístup k aplikacím a k datům 14

27. Chyby při vývoji webových aplikací – II. Programují se funkce, která uživatel nepotřebuje nebo nevyužívá (řada z nich není v UI vůbec vidět) UI je složitý, nepřehledný, často s nestandardním ovládáním Netestují se vstupní data od uživatelů (uživatel = neřízená střela) Zůstávají neukončená připojení k databázi Je špatně navržená struktura databáze, indexy apod. Používají se neoptimalizované SQL dotazy, často bez parametrů Není ošetřena souběžná modifikace dat Není ošetřen opakovaný zápis dat (F5, obnovení stránky) Nejsou správně nebo vůbec ošetřeny výjimky (chyby)! Nevyužívá se vyrovnávací buffer při generování odpovědi Nevyužívá se kešování (cache) stránek při opakovaných požadavcích Při objektovém programování se chybně pracuje s kolekcemi Programátor po sobě „neuklízí“ v paměti, spoléhá na GC nebo na zázrak  15

33. Volba technologie Volbu technologie ovlivňuje řada faktorů, např. Použitá platforma (OS, aplikační server, databáze) Požadavky na bezpečnost Zvyk (zadavatel, dodavatel), obchodně-politické vlivy Dostupnost know–how na straně dodavatele Cena řešení Použitá technologie může výrazně ovlivnit rychlost (odezvu) webové aplikace směrem ke klientovi (ASP/ASP.NET –> až 3x větší rychlost ASP.NET). Volba vhodné technologie ještě nezaručuje dobrý výsledek! 17

34. Technologie používané u webových aplikací Na straně klienta HTML formuláře, CSS, DHTML, XSLT, Klientské skripty (JavaScript, VB.Script), Java aplety, ActiveX, Flash/Flex, Silverlight, AJAX a další technologie ze skupiny RIA. Na straně serveru Interpretované (např. Perl, ASP, PHP, Python, Ruby), Částečně kompilované (JEE, ASP.NET), Kompilované (CGI skripty). 18

35. Používané technologie z hlediska historie Časová osa Pravěk – HTML formuláře a CGI skripty, Středověk – Perl, ASP, JSP, PHP, Java Aplety, ActiveX, Dnes – JEE (J2EE), ASP.NET, Ruby (on Rails), Python (Django), AJAX, Silverlight, Flex atd. Rozšířenost vybrané technologie ještě automaticky neznamená její kvalitu! Technologie, které používají aktuálně největší světové weby…http://royal.pingdom.com/?p=173http://natishalom.typepad.com/nati_shaloms_blog/2007/10/why-most-scalab.html 19

41. Odkazy na Internetu http://www.kosek.cz/php/index.html (PHP) http://www.asp.net/ (ASP.NET) http://java.sun.com/javaee/index.jsp (Java/JEE) http://java.sun.com/javaee/javaserverfaces/ (Java/JSF) http://www.hibernate.org/ (ORM) http://nhibernate.sourceforge.net/ (ORM) http://www.smarty.net/ (PHP framework) http://www.ruby-lang.org/en/ (Ruby) http://tomas-net.blogspot.com/2006/04/souboj-tlust-tenk-aplikace.html http://zdrojak.root.cz/clanky/prezentacni-vzory-zrodiny-mvc/ http://www.root.cz/zpravicky/jak-zrychlit-web/ 21

42. Doporučená literatura Martin, C. Robert – Čistý kód – Návrhové vzory, refaktorování, testování a další techniky agilního programování , ComputerPress 2009 Pecinovský, Rudolf – Návrhové vzory – 33 vzorových postupů pro objektové programování, ComputerPress 2007 Pecinovský Rudolf – OOP – Naučte se myslet a programovat objektově, ComputerPress 2010 Earl Thomas – SOA Servisně orientovaná architektura, ComputerPress 2009 MacDonald, Matthew; Szpuszta, Mario – ASP.NET 3.5 a C# 2008, ZonerPress 2008 Watson, Ben – C# 4.0 – řešení praktických programátorských úloh, ZonerPress 2010 Macháček, Jan; Vukotic, Alexa; Chakraborty, Anirvan; DittJessica – Pro Spring 3, Apress 2009 Microsoft – Vytváříme zabezpečené aplikace v Microsoft ASP.NET, CP Books (ComputerPress) 2004 Taylor, Art; BuegeBrian; Layman Randy – Hacking bez tajemství: Java a J2EE, ComputerPress 2003 Huseby, Sverre H. – Zranitelný kód, Computer Press 2006 22

TNPW2-2011-04

Empfohlen

Empfohlen

Weitere ähnliche Inhalte

Was ist angesagt?

Was ist angesagt? (18)

Ähnlich wie TNPW2-2011-04

Ähnlich wie TNPW2-2011-04 (20)

Mehr von Lukáš Vacek

Mehr von Lukáš Vacek (9)

TNPW2-2011-04