1. Argumentace
Za téma své práce pro závěrečný úkol, jsem si zvolila neverbální komunikaci. Toto téma je
hodně zajímavé a doufám, že pro mne bude i do budoucna užitečné. Ráda bych se při
zpracování naučila nějaké číst nějaké gesta a získala poznatky z této problematiky. Studuji
obor Pedagogika. Neverbální komunikace je pro učitele a pedagogické pracovníky důležitá,
stejně jako pro ostatní profese, kde se setkáváme denně s lidmi. Práci jsem nazvala Řeč těla,
protože neverbální komunikací vysíláme tělem.
ŘEČ TĚLA
Anotace
Práce pojednává o Řeči těla. Především se zaměřuje na gesta. Dozvíme se, jak číst
v projevech lidského těla, co nám říkají jednotlivá gesta.
Klíčová slova
Neverbální komunikace, gesta, řeč těla
1. Řeč těla
S neverbální komunikací se setkáváme dennodenně, stejně jako s lidmi. Řeč těla je
vše to, co nám ostatní o sobě řeknou, aniž by vydali hlásku nebo řekli slovo.
„Neverbální komunikace bývá také často označována jako „řeč těla“. Do neverbální
komunikace řadíme všechny ostatní komunikační prostředky, jejich základem není slovo“
(Černý, 2010, s. 11). Je to vše, čeho si na ostatních všímáme. Oblečení, vlasy, mimika, postoj
těla, způsob pohybů, pohledy, gesta a z mnohých dalších, se můžeme o člověku dozvědět víc,
než z verbální, tedy slovní komunikace.
Podle různých výzkumů vnímáme více informací z mimoslovního projevu našeho
partnera, než z verbální komunikace. „Asi nejuznávanější výzkum A. Mehrabiana hovoří
o 55% podílu neverbální komunikace (gesta) a 45% podílu komunikace verbální (pouhých 7%

2. informací vnímáme z obsahu slov a zbývajících 38% informací připadá na tón řeči, intonaci,
sílu a zbarvení hlasu)“ (Jůdová, 2009, s. 15).
Obrázek č. 1
2. Gesta
Psychologický slovník (Hartl, 2000, s. 179) slovo gesto popisuje: „gesto - posunek,
neverbální projev, vyjádření postoje“. Člověk může gestem vyjádřit svůj postoj. „Řekne-li se
gesto, je to více či méně výrazný pohyb některé části lidského těla, především rukou, ale
i nohou, hlavy nebo celého těla. Pomocí gest můžeme upřesnit své slovní sdělení,
zjednodušit či zdůraznit jeho obsah“ (Černý, 2010, s. 63). Každé gesto je originální a často
naznačuje to, co by se dalo vyslovit verbálně, ale co má v názorné podobě větší efekt.
3. Typy gest
V této kapitole se seznámíme s nejzákladnějšími gesty. Avšak při vnímání
jednotlivých gest, je důležité si uvědomit celkovou situaci, ve které se pozorovaná osoba
nachází. Například, pokud se člověk škrábe ve vlasech, může to znamenat nejistotu, lhaní
nebo ho pouze svědí hlava.

3. Gesta dlaní
Otevřená dlaň směřující vzhůru nebo od těla naznačuje otevřenost, upřímnost
a pravdivost. Pokud míří otevřená dlaň dolů, naznačuje omezení či přidržení. Ruce sevřené
do pěstí značí napětí nebo snahu ovládnout rozbouřené emoce. Zavřená dlaň s nataženým
ukazováčkem naznačuje důraz, autoritu nebo nadvládu.
Velice zajímavé je podání ruky s druhým člověkem. Předpokládejme, že jsme se právě
s někým seznámili a pozdravíme se podáním ruky. I při tomto rituálu lze vyjádřit jeden ze tří
základních postojů.
1. Dominance - Dominanci lidé vyjadřují obrácením ruky tak, že jejich dlaň při
potřásání směřuje dolů. Nemusí směřovat přímo k podlaze ale vzhledem k nám by
měla mířit dolů. Takový člověk se nás bude snažit ovládnout, měli bychom si na
něj dávat pozor.
2. Submisivita neboli podřízenost - Podřízený styl podání ruce je protikladem
dominantního potřesení rukou. Lidé podávají ruku dlaní směřující nahoru. Tyto
osoby můžeme ovládnout, jsou nám oddané a udělají co budeme chtít.
3. Rovnost - Přejeme-li
vyjádřit rovnost s druhou
osobou, podáváme ruku
přímo, dlaň směřuje do
strany. Rovnovážné
postavení dlaní vytváří
pocit rovnosti,
vzájemného respektu a
snadného vycházení
s touto osobou (Pease,
2001).
Obrázek č. 2
(zdroj: PEASE, A. Řeč těla. 1. vyd. Praha, Portál 2001, strana 32)

4. Gesta mnutí dlaní a prstů
Mnutím dlaním dáváme najevo optimistické očekávání. „Mnutí palce a ukazováčku,
nebo konečků prstů vyjadřuje očekávání zisku“ (Pease, 2001, s. 39).
Gesta rukou
Prsty zaklesnuté do sebe značí frustraci, i když má člověk úsměv na tváři. Gesto značí
nespokojenost a prozrazuje, že dotyčná osoba se snaží potlačit negativní postoj. „Pokud se
prsty jedné ruky zlehka opírají o prsty druhé ruky, zaujímají tím polohu podobnou stříšce.
Sebejistí a nadřazení lidé, dávají tímto gestem najevo svůj sebevědomý postoj“ (Peasovi,
2008, s. 127). Vztyčená stříška se objevuje, když mluvčí vyjadřuje své názory a stříška
obrácená směrem dolů se objeví tehdy, kdy člověk spíše naslouchá. Sepnuté ruce za zády
naznačují nadřazenost a sebedůvěru. Palce vyčuhující z kapes oblečení značí dominanci.
Gesta hlavou a ruce kolem obličeje
Přikývnutí hlavou znamená souhlas, někdy naznačuje zdvořilý pozdrav. Zavrtění značí
odmítnutí nebo nesouhlas, popírání. Člověk, který chodí s hlavou sklopenou k zemi, vysílá
negativní signály, je smutný nebo v depresi.
Zakrytá ústa
Ruka přikrývá ústa, protože mozek chce podvědomě potlačit lež. Někdy člověk
pokládá na ústa jen několik prstů či dokonce sevřenou pěst, ale význam zůstává stejný.
„Pokud toto gesto použije hovořící člověk, prozrazuje tím, že lže. Jestliže si však přikrývá ústa
při vaší řeči, domnívá se, že lžete vy“ (Pease, 2001, s. 47).
Dotýkání nosu
Dotýkání nosu má stejný význam jako zakrývání úst, jen je méně nápadný. Někdy
může mít dotýkání nosu podobu několika tahů pod nosem, jindy se objeví jako jeden téměř
nepostřehnutelný dotyk.

5. Dotýkání ucha
Toto gesto může mít více podob: poškrábání za uchem, zatahání za lalůček, vrtání
prstem v uchu, přehýbání celého boltce nebo ruka položená v blízkosti ucha. Člověk tímto
gestem značí, že by to nejradši neslyšel a slyšet nechce. Dotýkání ucha může být také
signálem, že člověk slyšel dost nebo chce promluvit.
Škrábání na krku
Při tomto gestu se člověk škrábe ukazovákem na krku pod uchem. Toto gesto značí
pochybnost, nejistotu. Člověk se nevědomě škrábe na krku ve chvíli, kdy neví, jestli má
souhlasit nebo má pocit přistižení při lži.
Gesta kolem tváří a brady
„Jakmile si posluchač opře hlavu do dlaní, zmocnila se ho nuda a podpírá si hlavu, aby
neusnul. Hodnotící člověk si často zlehka opírá bradu nebo tvář o zavřenou ruku, jejíž
ukazovák směřuje vzhůru“ (Peasovi, 2008, s. 148).
Pohlazení brady značí, že se člověk rozhoduje. Mnutí zátylku značí u člověka neklid
a hněv. Poklepávání na hlavě signalizuje zapomnětlivost nebo vyčítání vlastní chyby.
Seznam použité literatury:
ČERNÝ, V. Řeč těla. 1. vyd. Brno, Computer Press, a.s., 2010. 254 s. ISBN 978-80-251-1658-6
HARTL, P. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha, Portál 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X
HARTLEY, M. Řeč těla v praxi. 1. vyd. Praha 8, Portál 2004. 104 s. ISBN 80-7178-844-9
NAKONEČNÝ, Milan. [Neverbální komunikace]. Československá psychologie, 2003, 47(4),
s. 381-382. ISSN 0009-062X.
- Důvěryhodný zdroj
- Objektivita informací
- Dosažená zásady typografie a gramatiky

6. - Odborně kvalitní
- přehlednost
JŮDOVÁ, B. Neverbální komunikační prostředky v učitelské praxi. Olomouc 2009. Diplomová
práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta. Katedra primární pedagogiky.
PEASE, A. Řeč těla. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 144 s. ISBN 80-7178-582-2
PEASOVI,A. a B. Řeč těla. 1. vyd. Praha, Portál 2008. 360 s. ISBN 978-80-7367-449-6
- Redigovaný zdroj
- Objektivita informací
- Kvalifikovaný autor
- Dosažená zásady typografie a gramatiky
- Aktuální vydání
Stránky Psychologie v teorii a praxi. [online]. Cit. 30.12. 2012. Dostupný z:
http://rudolfkohoutek.blog.cz/0901/pozorovani-pri-nonverbalni-komunikaci
- Uveden rok publikace
- Uveden autor
- Kvalifikovaný autor
- Dosažená zásady typografie a gramatiky
- Objektivní a přesné informace
- Nekomerční zaměřný