2. Výchova
● Fce. rodičů - připravit dítě na
zdárné fungování mezi ostatními
lidmi = uvést jej do společnosti ( = proces socializace)
● = záměrné rozvíjení schopností, vloh, morálních a
charakterových vlastností
● = účelné a záměrné působení rodičů, pedagogů a vychovatelů
na děti a mládež
● vždy směřuje k určitému cíli – k rozvoji určitých vlastností,
schopností, k chápání hodnotových principů, k aplikaci
vlastních názorů
3. ● Zpočátku – nejdůležitější matka
(uspokojování potřeb dítěte)
●
● Později nabývá na důležitosti
i otec, případně sourozenci,
●
jiní příslušníci širší rodiny
●
● Vliv i dalších činitelů – úplnost/neúplnost rodiny, její
soudržnost, socioekonomický standard, …
● Dříve názor, že dítě se rodí „prázdné“ a výchovou z něj lze
udělat cokoliv
● Dnes – interakce vrozených předpokladů, okolních vlivů,
vlastní aktivity jedince, sociální zkušenost → zásadní vliv na
vývoj
4. ● Zásadní vliv na život mají
zkušenosti z prvních 3 let
života = období rodinné
výchovy
● Dnes – i tzv. „obrácená“
socializace – působení dětí na rodiče; ovlivňování svou
existencí, svými problémy, požadavky, zájmy, kamarády,
módou
● Rodič je nucen se přizpůsobovat - výše kapesného, způsob
oblékání, účesy, ...
● Děti využívají různé metody - logické argumentování,
vyjednávání, až po výčitky a vyhrožování
5. ● Záměrná výchova – systematicky
za cílem x Bezděčná výchova
– nesoustavná, bez cíle
● Působení - pomocí výchovných
prostředků, zkušeností, z tradic,
z vědeckých poznatků
Výchovné prostředky:
●
příkazy, zákazy, určování pravidel chování, dodržování norem
+ nutná je následná kontrola jejich dodržování a plnění
● Odměny – hmotné ale i sociální povahy (pochvala, uznání,
pohlazení, umožnění nějaké zajímavé činnosti)
● Tresty - okřiknutí, pokárání, zákaz určité činnosti, tresty tělesné
6. Tradiční a neustále opakovaná chyba ve výchově - příliš
●
vysoké nároky a požadavky na dítě
● Základní předpoklad pro zdárný výchovný proces - vzájemné
porozumění, kvalitní a upřímný partnerský vztah, ve kterém je
možno se otevřít a sdělovat své pocity a prožitky
● Výchova – základ pro správný vývoj, který se projeví nejen v
současnosti, ale především v budoucnosti
7. Nežádoucí výchovné postupy:
1) přílišné omezování a vysoké nároky na dítě > úzkostná osobnost s
potlačovanou agresivitou
2) výchova zaměřená na chybu: i přirozené nedostatky jsou dramatizovány
> pasivita, špatné sebeprosazení, postoj, že nic nedělat = nic nekazit
3) celkové výchovné zanedbávání > dítě i při normální inteligenci jeví
znaky slabomyslnosti
4) rozporuplná komunikace s dítětem - např. zdrobnělé oslovení pronesené
zlobným tónem > úzkostnost, nejistota, nedůvěra k okolí i k sobě
5) citová deprivace (strádání) dítěte, málo lásky až zavrhování > syndrom
hospitalismu (apatie, nechutenství, poruchy spánku, celková povadlost,
nezájem, smutný výraz)
6) agresivní, nepřátelsky laděný jedinec
8. Časté výchovné chyby podle Rolfa Merkleho:
1) Podmíněná láska (když..., tak...)
2) Necitlivé srovnávání s ostatními
(koukni se na Mařenku, jak jí to jde)
3) Odsuzování celé osobnosti (udělám chybu
→ jsem hloupý a špatný)
4) Více kritiky, než pochval (z tebe nikdy nic nebude)
5) Potlačování oprávněné hrdosti (nemysli si, že už všechno
víš)
6) Podceňování schopností (na to jsi ještě malá)
9. 4 základní typy rodinné
výchovy podle E. S.
Schaefera: podle míry
kontroly dítěte a míry
projevované lásky směrem k
němu: míra kontroly určuje,
zda je dítě přísně "řízeno
shora" / je ponechán prostor
pro vlastní vyjádření; míra
projevované lásky určuje,
zda je dítě pozitivně
přijímáno / je odmítáno.
Tabulka - způsoby výchovy
a její důsledky:
10. Způsoby výchovy:
●
1) Autokratický (dominantní)
– vychovatel mnoho rozkazuje,
trestá, málo respektuje přání a potřeby
dětí, má málo pozorumění; důraz na
absolutní poslušnost
2) Liberální – vychovatel řídí málo/vůbec, neklade
požadavky, klade důraz na volnost dítěte
3) Demokratický – vychovatel dává přehled o celkové
činnosti skupiny, o cílech, méně příkazů, podporuje iniciativu,
působí spíš kladem než častými tresty
11. Je preferována demokratická výchova - mnohem větší prostor
●
než výchova autoritativní
ALE
● Odměna – pochvala, dárky, peníze
● Trest – hubování, fyzický postih
→ neustále u nás převládá výchova autoritářská
12. ● Pro upřesnění pojmu termínu výchova bývá navrhováno
rozdělení tří významových koncepcí:
. 1)Normativní vymezení pojmu výchova:
Výchova = jednání se záměrem dosáhnout určitého
pozitivního cíle (normy) ve vývoji osobnosti dítěte (předpokládá
se určitý hodnotový žebříček vychovatele)
2) Preskriptivní pojetí výchovy: o prostředcích (metodách)
vhodných k dosažení stanovených cílů
3) Deskriptivní pojetí výchovy: zkoumání a popisování
postupů, které vychovatel užívá, ať vedou k
žádoucím/nežádoucím výsledkům
13. ● Poslušnost – důležitá část výchovy, dítě by mělo rodiče
poslechnout okamžitě, bez otázek a vysvětlování, nutná je
důslednost rodičů, ale zároveň schopnost odpustit případnou
neposlušnost
● Výchova vzorem – opírá se o tvrzení Komenského, že děti
mají přirozenou schopnost vše napodobovat (hezké chování x
agrese ve filmech)
14. ● Škodlivé styly výchovy - nevhodné
pro vývoj dítěte:
1. Výchova rozmazlující – rodiče
respektují a plní každé přání dítěte
2. Výchova zavrhující
– dítě často z chování rodičů cítí negativní
postoje, pocity odmítání a nesouhlasu
3. Výchova nadměrně ochraňující či starostlivá – ve snaze
bránit dítě před každodenním rizikem, překračují hranice -
brání v získávání základních dovedností nutných pro zvládání
rizikových situací
15. 4. Výchova perfekcionistická – převažuje úsilí o dokonalost
nejen doma, ale i ve škole, v zájmových kroužcích, ve sportu,
dítě je přetěžováno (požadavky neodpovídají jeho věku a
mnohdy ani možnostem)
5. Výchova nedůsledná – od striktních zákazů k benevolenci;
často při odlišném způsobu výchovy u otce a matky.
6. Výchova zanedbávající,
týrající – dochází k ohrožení
vývoje dítěte
16. ● Vlivy na výchovu:
1) Vliv dosaženého vzdělání rodičů:
● Nižší vzdělání → volnější výchovné metody (rodič vkládá
méně energie do přípravy do školy)
● VŠ vzdělání → intenzivnější zájem o studijní výsledky,
podpora pozitivního přístupu ke škole, vyšší cíle
17. 2) Vliv socioekonomické úrovně rodičů
● Nižší příjmy → není možné vyhovět všem požadavkům dítěte
→ frustrace, riziko sklouznutí ke kriminální činnost, drobným
krádežím
3) Vliv rodinného uspořádání a fungování rodiny:
● Jedináčci a prvorození - vyvíjen větší tlak, věnována větší
pozornost než ostatním dětem v rodině
● Více dětí → různé výchovné
postupy
● Obecně: starší sourozenci – vyšší
požadavky, více pozornosti v dětství
(nemusí se dělit), větší ambice
18. 4) Rozvod:
● = ztráta jednoho z rodičů, druhý z rodičů musí více pracovat,
nahrazovat druhého z partnerů → méně času na děti → děti
toho využívají (omlouvání neprospěchu rozvodem)
● Často hledání útočiště – party, různé aktivity – aby měly
pocit, že jsou důležité
● Sklon k depresím, výkyvům nálad, zhoršení chování
● Ztráta otcovské ruky u chlapců
→ vliv na vývoj, často delikvence,
antisociální chování, až vyčlenění
z kolektivu
19. několik základních okruhů problémů:
1. Antisociální chování – zvýšené riziko agresivního chování,
delikvence, hyperaktivity a dalších poruch chování
2. Emoční problémy
psychosomatické problémy: astma, noční pomočování
●
přístup ke své vlastní osobě, k rodičům a okolí – tendence k
●
sebeobviňování, k depresi a úniku do svého vnitřního světa
3. Problémy ve škole – ztráta soustředěnosti, zájmu - problémy s
učením; agresivita ke polužákům x apatie
a nezájem o své okolí; vznik záškoláctví,
první zkušenost s drogou, případně
kriminalitou
20. ● Nový rodič – kolize mezi dospělým a dětmi; muži si vydobývají
pozici v rodině, používají autoritativní přístup
● Jeden rodič – riziko nezvládnutí výchovy
5) Alkoholismus:
● různé druhy zanedbání, pocit opuštěnosti, trápení se obavami o
zdraví závislého rodiče, nedostatek schopnosti vytvářet a udržovat
přátelství, dítě pak může mít zvýšenou verbální i fyzickou agresi
