Prezentace Michala Kiesela z workshopu konaného 1. 6. 2012 pro zaměstnance KJM Brno

1. Školení pro pracovníky KJM
Knihovna Jiřího Mahena v Brně
Nastroje.knihovna.cz
Michal Kiesel
1. června 2012

2. Jaké nástroje nás čakejí?
• Mindmeister – Myšlenkové mapy
• Prezi – Prezenzace v moderním
kabátě
• Issuu – Sdílení elektronických
dokumentů
• Slideshare – sdílení prezentací
• Google Docs – kooperativní tvorba
dokumentů
• Google Calendar - elektronické
kalendáře
• TeamLab – projektový
management
• Doodle – plánování schůzek

3. Softwarové licence

4. Softwarové licence - Proprietární software
• omezené nakládání s programem určitým
způsobem
– zpoplatnění
– nemožnost další distribuce
– nejsou k dispozici zdrojové kódy
– program nelze nijak upravovat
• licenční ujednání obvykle EULA (End User
License Agreement )

5. Rozdělení proprietárního software
• Shareware / Trial verze
– časové omezení programu
– potencionální zákazníci
• Demoverze
– funkční omezení (jen některé fukce)
– potencionální zíkazníci
– potencionální zákazníci
• Freeware
– nejedná se o svobodný software
– zahrnut pod ochranu autorských práv, ale je veřejnosti přístupný bez poplatků
– je možné jej šířit, nelze je ovšem modifikovat
– nemívá zpřístupněný zdrojový kód
– často pouze pro nekomerční užití
– Adware – využijí reklmního baneru
– často obsahuje malware

6. Public Domain X Copyleft
• Public Domain
– v oblasti softwaru = zřeknutí se autorských práv
– Autorský zákon nepřipouští (Zákon č. 121/2000 sb. o
právu autorském) – ale ... kde není žalobce, není
soudce
• Copyleft
– obrana svobodného software právě před zneužitím ze
strany firem, které by měly zájem využít úplné ztráty
autorských práv
– znemožňuje jakákoli další omezení v rozšiřování a
změnách programu a každá další kopie musí být vždy
pro své uživatele svobodným softwarem.

7. Svobodný software / free software
• Projekt GNU – vývoj svobodného operačního
systému/software pro počítače mimo OS UNIX
• od 1984, Richard Stallman
• 1985 projekt GNU spravuje nadace Free
Software Foundation
• Free Software Foundation – prosazování práva
uživatelů na volné použití, studium, kopírování
a redistribuování počítačových programů
• Základní licence svobodného softwaru
– GNU General Public License (GPL v. 3)
– a mnoho dalších – link
• Free software Directory - http://directory.fsf.org

8. Open Source
• odštěpení od Free Software Foundation 1998
• otevřené k modifikacím ostatních uživatelů
• umožňují kód prohlížet, používat, přidávat
programům nové funkce nebo nové ovládací prvky
• široká komunita vs. vývoj klasického software
• je to Free Software, ale i zpoplatněný software – je
třeba zaměřit se na licenci
• Základní pravidla
– Zdrojový kód - musí obsahovat přístup ke svému
zdrojovému kódu
– Odvozené práce - licence musí umožňovat
modifikace a odvozené práce.
– Žádná diskriminace proti jakémukoli snažení –
(komerční produkty, genetický výzkum)
• základní hodnota - vývoj kvalitních aplikací širokou
celosvětovou komunitou
• Přestává tak platit pravidlo, že za kvalitním
vybavením stojí centralizovaný mnohačetný
vývojový tým, vyžadující přítomnost silného
ekonomického kapitálu, který zákonitě tlačí cenu
výsledného produktu vzhůru

9. Cretaive Commons
• nezisková organizace
• autorům dává možnost, aby si sami
zvolili jaká z autorských práv chtějí vůči
uživatelům díla uplatňovat
• = uzavření licenční smlouvy podle § 46
až § 55 Autorského zákona.
• snadná srozumitelnost
• sada piktogramů - určující rozsah
pravomocí
• Creative Commons Search - http://
search.creativecommons.org

10. • Rozsah pravomocí:
– Právo dílo šířit (Share)
– Právo dílo upravovat (Remix)
• Podmínky užití díla:
– Uveďte autora (Attribution)
– Zachovejte licenci (Share Alike)
– Neužívejte dílo komerčně
– Nezasahujte do díla - (No Derivatives)

11. Klíčové otázky při nasazování svobodného a
Open Source softwaru
• Zařazování softwaru do majetku
– počátek užívání se považuje instalace, pokud licence nestanovuje zkušební
dobu
• Aktualizace
– je nahlíženo jako na provozní výdaj
– pokud je aktualizace zhodnocením – řadí se do majetku
• Možnost úpravy programů
– v případě Open Source jsou úpravy povoleny
• Převod a šíření softwaru
– podle licence GNU GPL, jsou všechny převody a šíření softwaru volné, tedy
nemají dopad na účtování.
• Vyřazení
– za okamžik odstranění softwaru je považována odinstalace všech instalací
programu a likvidace dokumentace, médií a ochranných prvků souvisejících s
programem.

12. Klíčové otázky při nasazování svobodného a
Open Source softwaru
• Celkové náklady na vlastnictví
– celkové náklady na školení a učení (pokud je využíván
zaměstnanci)
– celkové náklady na software (licence, údržba, zachování
interoperability mezi ostatními softwarovými
komponenty, skryté náklady (náklady na překonání
odporu vůči změně, na bezpečnost ad.)
– celkové náklady na pracovníky a podporu (mzdy
zaměstnanců IT a zajištění externí podpory)
• Datové formáty - zvážení jaké datové formáty budou
organizací šířeny.
• Podpora - otázka možnosti podpory u svobodného a
open source softwaru a zvážení možnosti předčasného
ukončení podpory a vývoje.
• Proces implementace - otázka úrovně náročnosti na
implementaci do stávající organizační struktury .

13. Co Cloud Computing nabízí
• Myšlenkové mapy (Mindmeister, Bubblus, Mindomo,
Mind42 ... )
• Time management (Remember the milk, Google
Calendar, Doodle, Evernote ...)
• Kooperativní tvorba textových dokumentů (Google
Docs, Zoho, Buzzword)
• Sdílení dokumentů (SlideShare, Dropbox, Capsa)
• Projektový management (Teamlab, FengOffice,
BaseCamp .... )
• Grafické nástroje (Google Docs, Strip Generator,
Pixlr)
• Komunikace (Meebo ...)
• Sdílení plochy (Join.me)
• Konverze on-line (Zamzar, PDF Converter , Free
Online OCR)
• Citace onine (Zotero)
• Správa hesel (LastPass)
• ... a mnoho dalšího

14. Využití CC v knihovnách
• Software pro
čtenáře/návštěvníky
– textové/tabulkové/grafické
editory
– konverze a (de)komprimace
souborů (doc to pdf,OCR, ad.)
• Software pro zaměstnance
– kooperativní práce na textových
dokumentech/prezentacích
– plánování
– rezervace místností
– rezervace termínů
– projektový management

15. Literatura:
• ŠŤĚDROŇ, Bohumír, Open Source software ve veřejné správě a
soukromém sektoru / Bohumír Štědroň. 1. vyd.. Praha : Grada, 2009. ISBN
978-80-247-3047-9

16. Myšlenkové mapy

17. Myšlenkové mapy
• Mind maps / mentální mapy
• Graficky uspořádaný strukturovaný
text doplněný obrázky s vyznačením
souvislostí
• Využívána k učení, pamatování,
grafickému zobrazení, analyzování
a řešení problémů, brainstorming.
• přehledné grafické znázornění
myšlenek, nápadů, problémů, plánů
a cílů.
• informačně hutnější než psaný text, ale lépe se s nimi pracuje
• Již ve starověkém Řecku
• Popularitace myšlenkových map – Tony Buzan

18. • neurální reprezentaci objektu =>
• reprezentace zvukové podoby
slova JABLKO je zakódována v
příslušné části mozku. Tato
reprezentace je spojená
(asociovaná) přes synaptické
spoje s reprezentací obrazu
jablka v příslušné části mozku a
obdobně např. s čichovou
představou či vzpomínkami na
jablkový sad atd.
• Neuronové reprezentace se
vytvářejí učením.

19. Jak vytvořit myšlenkovou mapu
• Především: pravidla nejsou pevná, každý si najde
vlastní způsob
1. hlavní téma (název) umístíme
do středu;
2. jednotlivé části pak
rozmísťujeme kolem středu a
spojíme je se středem čarami;
3. části se mohou dále větvit
podle potřeby;
4. pomocnými čarami nebo
šipkami můžeme vyjádřit
vztahy, které jdou napříč
hierarchií;

20. Jak vytvořit myšlenkovou mapu
• v mapě bychom měli používat barvy,
obrázky, symboly a různé další způsoby
zvýraznění (míru určitě odhadnete sami,
cílem samozřejmě není mapu
znepřehlednit);
• je účelné používat buď jednotlivá slova
nebo krátká slovní spojení - prostě se
soustřeďte na strukturu problému a
souvislosti jednotlivých částí, neplýtvejte
silami na formulování celých vět;
• během práce na mapě se neomezujte -
vezměte si velký papír nebo si přilepte
další list (cílem je omezit počet faktorů,
které brání soustředění a "rozmachu"
kreativity).

21. Literatura
• BUZAN Tony. Mentální mapování. Tony Buzan . Vyd. 1. Praha : Portál,
2007. ISBN 978-80-7367-200-3.
• Buzan, Tony, Buzan, Barry. Myšlenkové mapy : probuďte svou kreativitu,
zlepšete svou paměť, změňte svůj život. Tony Buzan, Barry Buzan . Vyd. 1.
Brno : Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2910-4.

22. Kalendáře a jejich protokoly

23. Kalendáře a jejich protokol
• Co kalendáře umí?
– Události: časové rozmezí, lokace, popis, prioritu, soukromí a další (lze
nastavit priorita, stav plnění a termíny)
– Úkoly: podobné, ale nezobrazují se přímo v kalendáři Volný/obsazený
čas
– Upozornění: hodinu/den před událostí
• K přenesení všech těchto dat však musí být standart, aby se
mohla šířil napříč různými aplikacemi.
• Protokol iCalendar
• iCalendar (iCal) (Apple)
– standart RFC 5545
– MozillaThunderbird, Google Calendar, Microsoft Outlook či Windows
Calendar

24. • Událost
– Název, datum/čas,
opakování, dostupnost,
přístupnost, popis
• Úkoly
– název, stav
(dokončený/nedokonče
ný), termín, popis
• Upozornění
– časový údaj jak dlouho
před událostí

25. Nejjednodušší přístup ke kalendářům
• Google Calendar
• Kalendáře v kancelářských programech
• Publikace kalendářů
– Zobrazování pouze obsazenosti času
• Zabezpečení - SSL

26. Projektový management

27. Projektový management
• Služby programů pro projektový management:
– Komunikace
Email,diskuzní fórum, instant messaging, wiki, ankety/dotazníky,
blog (synchronní/asynchronní )
– Projektový management
Milníky, přidělování úkolů osobám, hlášení chyb/událostí měření
pokroku
– Sdílení souborů
repozitář, revize změn, tvorba společných souborů
– Plánování, grafické nástroje
Ganttův diagram, evidence lidských zdrojů a jejich pracovního času,
plánování a evidence zdrojů evidence uskutečněných nákladů ....

28. Složky projektového managementu
– Komunikace - dorozumívání projektového týmu a okolí projektu, mezi něž
patří mimo jiné dodavatelé, odběratelé a partneři, musí být efektivní.
– Spolupráce - efektivita projektového tým je závislá na kvalitě spolupráce
mezi jeho členy
– Životní cyklus projektu - obecná definice sledu činností projektového týmu
– Konkrétní části projektového managementu
• tvorba plánů, konceptů a předpisů projektu
• koexistence projektového týmu a ostatními organizačními strukturami
organizace
• složení projektového týmu
• plánování projektových aktivit
• stanovení příležitostí, rizik, statistické a evaluační hodnocení a jejich
využití při nápravných a preventivních opatřeních
• proaktivní a reaktivní kontrolní kontrolní systémy, management změn
• průběžné hodnocení stavu projektu
• kontrola s předběžným plánem a opravná opatření
• řízení projektového týmu a práce s lidskými zdroji

29. Životní cyklus projektu
• Uzavřený proces
– Přípravná fáze
– Plánování
– Relaizace projektu
– Ukončení projektu a evaluace

30. Plánování projektu Realizace projektu
• Příprava návrhu projektu • Organizace projektových činností
• Definice cílů a rozsahu projektu • Organizace projektového týmu
• Stanovení měřitelných • Organizace podpůrného týmu
akceptačních kritérií výsledných • Sledování průběhu projektu
výstupů • Vykazování a sledování nákladů
• Hierarchická struktura činností • Řízení změn a řešení problémů
(WBS)
• Dokončení projektu
• Vytvoření kritické cesty
• Vytvoření plánu zdrojů
• Vytvoření rozpočtu projektu
• Stanovení rizik a rezerv

31. Základní softwarová podpora nabízí

Nástroje ve fázi plánování a realizace
− Milníky - Základním stavebním kamenem projektových managerů jsou milníky.
Jedná se o důležité části projektů s datem realizace, ke kterým se přiřazují úkoly.
Milník je možné přiřadit instituci či jednotlivci k zodpovědnosti.
− Úkoly - Projekt obsahuje kromě milníků také seznam úkolů. Každý projekt může mít
nekonečné množství úkolů pro každou fázi projektu či lze rozdělit úkoly na sub-
úkoly. Každý úkol může být opět určen jednotlivci nebo instituci.
• WBS - Hierarchická struktura činností • Ganttův diagram

32. 
Management souborů
− Managery umožňují přiřazovat k projektům rozličné soubory. V některých z nich lze přikládat
různé varianty textu, takže je možné pracovat na společných dokumentech či se vracet k
dokumentům předešlým. K dokumentům lze přiřazovat komentáře.

Komunikace
− Nepostradatelnou součástí systémů je možnost kvalitní komunikace. Jedná se nejčastěji o
diskuzní fóra a možnost komentování rozličných součástí systému. Komunikační systém
některých programů je podobný blogům, respektive komentování vložených článků.
− Email
− Diskusní fóra
− Blogy
− Chat
− Wiki

33. Literatura
• MOOZ, Hal, FORSBERG, Kevin, COTTERMAN,
Howard. Communicating Project Management. New
Jersey : Wiley and Son, 2003.
• Rosenau, Milton. Řízení projektů. Vyd. 3. Brno:
Computer Press; 2007.

34. Děkujeme za pozornost
Michal Kiesel, Hanka Dvořáková
Nastroje.knihovna.cz